20 C 167/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 27 915 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum, kterým se po žalované domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČ IČO, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši částka, který měl být splacen spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně ve výši 12 % ročně z částky částka, tj. jistina á částka a smluvní úrok á částka, od datum do zaplacení. Žalovaná však dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu ze dne datum dosud neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vyplývá, že společnost právnická osoba., IČ IČO, postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku žalované zaslán dne datum.

5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou distančním způsobem dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byl na bankovní účet žalované č. č. účtu poskytnuty finanční prostředky v celkové výši částka, a to dne datum. Banka k dotazu soudu tyto skutečnosti potvrdila. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem v celkové výši 40 % p. m. (měsíčně). Úvěr byl poskytnut na dobu určitou s tím, že smlouva trvá do doby úplného splacení jistiny žalovanou. Zápůjční úroková sazba je ve smlouvě uvedena ve výši 40 % měsíčně. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 5 532,2 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná nezaplatila ničeho. Dopisem ze dne datum oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované zesplatnění úvěru ke dni datum a vyzvala ji k úhradě dlužné částky do 3 dnů ode dne doručení tohoto dopisu. Marným uplynutím lhůty pro úhradu splátky se tak žalovaná dostala do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka spolu se smluvním úrokem pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši částka a dále smluvní pokutu za prodlení ve výši částka, tj. celkem částka. Předžalobní výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v listopadu 2024 činila 8,51 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 26,58 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně, tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v listopadu 2024 více jak 56krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 5 532,2 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v listopadu 2024 výši 8,81 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je téměř 628krát vyšší.

7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

11. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Soud hodnotí smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel (právní předchůdkyní žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatnou.

16. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování spotřebitelských úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně, , resp. její právní předchůdkyně, pročež by bez ujednání o úroku, v souhrnu představujících zisk žalobkyně (její právní předchůdkyně), k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatnou, a to včetně ujednání o smluvní pokutě.

17. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, porušila svoji zákonnou povinnost, když před poskytnutím úvěru nezkoumala dostatečně úvěruschopnost žalované, resp. nedoplnila v tomto směru ani přes výzvu soudu ze dne datum č.j. spisová značka svá skutková tvrzení a neoznačila důkazy k jejich prokázání.

18. Žalovaná je tak povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku v celkové výši částka, představujících nesplacenou jistinu. Žalovaná byla předžalobní výzvou odeslanou dne datum (sepsána dne datum) vyzvána k úhradě dlužné částku do tří dnů, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

19. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru cca 53 % ku 457 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je 6 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokátky za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 14b advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, a dále soudním poplatkem ve výši částka. Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši částka, z toho 6 % představuje částku ve výši (zaokrouhleno) částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednoznačně naplňuje. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka, podmínky pro užití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. jsou tak kumulativně splněny.

22. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 odst. 1 písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí osudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do částka ve výši 5 % z této částky, tj. v daném případě částka. Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částku ve výši částka a zbývá tedy doplatit částka ve výši částka, a to na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.