20 C 188/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno o zaplacení 32 629 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyní dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka převodem na účet žalovaného. Smlouva byla uzavřena distančně, na základě žádosti žalovaného prostřednictvím internetové stránky www.kamali.cz. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil dne datum částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku ve výši částka skládající se z neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatků za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši částka, úroků v celkové výši částka, účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka, smluvních pokut v celkové výši částka, dále žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši částka představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dne 25. 4. 52025 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení souhlasila a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, ID žádosti 1376131 – ID klienta 2298130 uzavřené dne datum distančním způsobem mezi žalovaným a žalobkyní (dále jen „Smlouva“) poskytla žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet dne datum peněžní prostředky ve výši částka. Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem bankovního účtu č. č. účtu je žalovaný a v uvedeném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky v celkové výši částka potvrdila k dotazu soudu i banka. Sjednána byla ve Smlouvě výpůjční úroková sazba tak, že za 1. měsíc trvání úvěru je úvěr bezúročný, tj. 0 %, za 2. až 8. měsíc trvání úvěr se úvěr úročí částkou v závislosti na výši poskytnutého úvěru (jistiny), přičemž výše úroku je částka za každých půjčených částka a roční úroková sazba se pohybuje v rozmezí od 0 % do 83,02 %. Tedy v daném případě částka, tj. 49,45 %. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 49,2 %. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil na jistinu celkem částka, a to dne datum částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka, což k dotazu soudu banka potvrdila a uvedla, že jiné platby s příslušnými údaji žalovaný neuhradil. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně v souladu se Smlouvou (část „Ukončení smlouvy z naší strany“) vypověděla Smlouvu, o čemž žalovaného informovala výzvou ze dne datum, přičemž dne datum byl celý úvěr zesplatněn. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatků za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši částka, úroků v celkové výši částka, účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka, smluvních pokut v celkové výši částka, dále žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši částka představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, a to do 3 dnů. Žalovaný ničeho neuhradil.

5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr s fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let včetně poskytovaný domácnostem v září 2024 činila 8,92 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 26,76 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě je s ohledem na poskytnutý úvěr ve výši 0 % (1. měsíc), 49,5 % (2.-8. měsíc), 0 % (od 9. měsíce), tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu přibližně 5,5krát. Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy výši 49,2 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v září 2024 výši 9,13 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 5krát vyšší.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou.

14. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši částka, neboť z částky, kterou žalobkyně poskytla žalovanému bankovním převodem v celkové výši částka, žalovaný uhradil částku v celkové výši částka. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne datum, která byla dle podacího lístku žalovanému zaslána téhož dne, vyzván k úhradě dlužné částku do datum. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

15. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru 66 % ku 34 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je 32 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka. Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši částka, z toho 32 % představuje částku ve výši (zaokrouhleno) částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

17. Nad rámec soud uvádí, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka, podmínky pro užití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. jsou tak kumulativně splněny. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.