20 C 200/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 37 691 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , kterým se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být spolu se smluvním úrokem ve výši , částka, a smluvní pokutou ve výši , částka, splacen nejpozději , datum, . Žalovaný však dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. jak na adresu trvalého bydliště žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, tak i na adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vyplývá, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán téhož dne.

5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši , částka, s uvedením VS: , var. symbol, , a to dne , datum, ve výši dvakrát po , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Banka k dotazu soudu tyto skutečnosti potvrdila. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky do , datum, . Pevná roční procentní sazba je ve smlouvě uvedena ve výši 279,83 %. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 1 141,20 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný nezaplatil ničeho. Marným uplynutím lhůty pro úhradu splátky se tak žalovaný dostal do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, a smluvní pokutou ve výši , částka, .

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v červnu 2024 s fixací do 1 roku činila 7,34 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 22,02 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 279,83 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v červnu 2024 více jak 38krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 1 141,20 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v červnu 2024 výši 9,35 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je víc jak 122krát vyšší.

7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Soud hodnotí smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou.

15. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo.

16. Nicméně bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, částka ve výši , částka, , a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši , částka, a je povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částku. S ohledem na skutečnost, že v této výzvě nebyla stanovena lhůta, do které má být dluh splněn, vychází soud z obecné lhůty k plnění v trvání 3 dní uvedené v § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou peněžitého dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od , datum, , rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru 79 % ku 21 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je 58 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve , částka, . Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši , částka, , z toho 58 % představuje částku ve výši (zaokrouhleno) , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.