20 C 207/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 36 460 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníku nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-jih na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované dne datum úvěr, a to převodem na účet žalované č. č. účtu, VS: var. symbol. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny, splátky byla žalovaná dle odst. 2. 1. 7. povinna platit měsíčně, nejpozději k 12. dni v měsíci. Žalovaná úvěr řádně a včas nehradila, v upomínce ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě a informovala ji o zesplatnění úvěru k datum. V případě prodlení žalované se splácením úvěru pak byla dle odst. 4. 2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná prodlení, v daném případě od datum do datum (datum odeslání předžalobní výzvy). Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Dne datum zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu žalované uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“). Smlouva byla uzavřena distančním způsobem. Pomocí verifikačního SMS kódu se žalovaná zaregistrovala k žádosti o úvěr. Totožnost žalované byla ověřena ve spojitosti s verifikační platbou ve výši částka. Smlouva byla následně uzavřena tím, že žalovaná zadala verifikační SMS kód 82660 do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odeslala ho. Na základě smlouvy žalobkyně vyplatila žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to dne datum převodem z účtu žalobkyně na účet žalované s uvedením variabilního symbolu var. symbol (rodné číslo žalované). Banka k dotazu soudu tyto skutečnosti potvrdila. Dále z bankovního účtu žalované bylo soudem zjištěno, že dne datum převedla žalovaná na účet žalobkyně uvedený ve smlouvě částku ve výši částka s uvedením variabilního symbolu var. symbol. Žalovaná se zavázala splácet žalobkyni úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % v pravidelných měsíčních splátkách, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 5 536,06 %. Jak vyplývá z listinných důkazů, žalovaná zaplatila dne datum částku ve výši částka. Žalovaná se v souladu s odst. 6.

1. Smlouvy a contrario dostala se splátkami do prodlení a žalobkyně úvěr k datum zesplatnila, o čemž žalovanou informovala v upomínce ze dne datum. Podle odst. 4. 2. písm. c) Smlouvy je v případě prodlení žalované se splácením úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná prodlení. Žalobkyně požaduje kapitalizovanou smluvní pokutu od prvního dne prodlení, tj. datum, do data odeslání předžalobní výzvy, tj. datum, tedy celkem částka. Dne datum zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, jak vyplývá z podacího lístku, s žádostí o úhradu dlužné částky do 3 dnů. K dnešnímu dni žalovaná ničeho neuhradila.

5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v prosinci 2023 činila 9,26 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 27,78 % průměrné úrokové sazby spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu spotřebitelského úvěru v prosinci 2023 více jak 51krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 5 536,06 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v prosinci 2023 výši 6,80 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je víc jak 814krát vyšší.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Soud hodnotí smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.

14. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou.

15. Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě.

16. Nicméně provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši částka, a to dne datum s uvedením VS: var. symbol. Žalovaná zaplatila na účet žalobkyně č. č. účtu dne datum částku ve výši 8 000 Kčs uvedením VS: var. symbol. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku v celkové výši částka a je povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne datum vyzvána k úhradě dlužné částku ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od datum, rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšná. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení doposud nevznikly. Soud tudíž rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

19. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 odst. 1 písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do částka, 5 % z této částky, tedy v daném případě částka, tj. 5 % z částky částka. Poplatník – žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila částka. Zbývá tak doplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-jih částku ve výši částka, a to na bankovní účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.