20 C 215/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 22 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníku nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum byla uzavřena mezi původním věřitelem, společností právnická osoba., IČO IČO, a žalovaným smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Úroky z úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách ve výši částka. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení. Ke dni sepisu tohoto návrhu je žalovaný v prodlení s uhrazením celkem hodnota neuhrazených splátek úvěru. Původní věřitel následně svou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Pohledávka požadovaná žalobkyní představuje smluvní úrok ve výši 15 % měsíčně za období 90 dnů, počítaný ode dne datum, tj. den následující po dni splatnosti splátky, se kterou je žalovaný v prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne datum v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost právnická osoba., IČO IČO, postoupila předmětnou pohledávku na společnost Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán téhož dne na adresu uvedenou v žalobě.

5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČO IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka (dále jen „úvěrová smlouva“). Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců. Výše úroku byla sjednána ve výši 15 % měsíčně. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činila v době uzavření smlouvy 435,03 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve výši částka měsíčně. Úvěr byl žalovanému poskytnut na bankovní účet č. č. účtu uvedený v úvěrové smlouvě (jak vyplývá ze zprávy od právnická osoba). V souladu s čl. 5.4 úvěrové smlouvy zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dvě po sobě jdoucí upomínky k úhradě dlužné částky (ze dne datum a datum) jednak na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě, a jednak na mailovou adresu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru a ani po dvou upomínkách k úhradě dlužnou částku neuhradil, právní předchůdkyně žalobkyně jistinu úvěru zesplatnila v souladu s čl. 5.

5. úvěrové smlouvy. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se na základě výše uvedené úvěrové smlouvy domáhala zaplacení jistiny ve výši částka představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru a částky částka za odeslané upomínky č. hodnota a č. hodnota, spolu se zákonným úrokem z prodlení u obou částek. Právní předchůdkyni žalobkyně bylo v tomto rozsahu vyhověno elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu adresa-jih ze dne datum, č.j. EPR 7314/2025-6, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne datum.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba úvěrů na spotřebu poskytovaná domácnostem v dubnu 2024 činila 8,71 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 26,13 % průměrné úrokové sazby úvěrů na spotřebu poskytovaným domácnostem. Úvěrová úroková sazba uvedená ve smlouvě ve výši 15 % měsíčně, což činí 180 % ročně, tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v dubnu 2024 téměř 7krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 435,03 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v dubnu 2024 výši 9,14 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je téměř 48krát vyšší.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle § 433 odst. 1 občanského zákoníku kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně uzavřela jako podnikatelka ve smyslu § 420 a násl. občanského zákoníku s žalovaným jako spotřebitelem úvěrovou smlouvu podle § 2395 občanského zákoníku. Následně se soud zabýval hlediskem souladu úvěrové smlouvy s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. občanského zákoníku. Při poskytnutí peněžité půjčky představují úroky úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Takovým je i úrok sjednaný právních předchůdkyní žalobkyně. Úrok v úvěrové smlouvě byl dohodnut jako pevnou sazbou na celou dobu splácení úvěru a činil 180 % ročně. Takový úrok lze evidentně považovat za nepřiměřeně vysoký, a to nejen vzhledem k výši půjčené částky a době jejího splácení, ale i vzhledem ke spotřebitelskému charakteru smluvního vztahu. Výše úrokových sazeb v dubnu 2014 činila podle měnové statistiky vydávané ČNB v databázi ARAD v průměru 8,71 % ročně. Z uvedené vyplývá, že smluvená úroková sazba podstatně (téměř sedmkrát) překračuje horní hranici obvyklé úrokové míry úvěrů na spotřebu (RPSN činila rovněž téměř 48násobek obvyklé RPSN úvěrů poskytovaných bankami), a je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že jde o ujednání, které je v extrémním rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku. S ohledem na závěr soudu, že ujednání v úvěrové smlouvě týkající se úroku ve výši 15 % měsíčně, tj. 180 % ročně, je pro zjevný rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné, soud žalobu o zaplacení částka představující smluvní úrok ve výši 15 % měsíčně za období 90 dnů od datum zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, resp. to z obsahu nevyplývá, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

14. Výrokem III. soud vyzval žalobkyni k doplacení soudního poplatku částka za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) sazebníku poplatků, neboť platební rozkaz nebyl vydán a soud pokračoval v řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.