20 C 226/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 41 236 Kč s přísl.

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které mu byly téhož dne převodem na účet žalovaného poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 74,03 % p.a. ve 36 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 25. dni v každého kalendářního měsíce od ledna 2023. Před uzavřením úvěru zkoumala žalobkyně řádně úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uhradil splátky v únoru 2023 až prosinci 2023, v únoru 2024 až prosinci 224 a v lednu 2025 až dubnu 2025 po , částka, , v únoru 2025 ve výši , částka, . Prodlením žalovaného s úhradou jednotlivých splátek vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu v celkové výši , částka, s příslušenstvím podle bodu 6.

1. Smlouvy, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky jistiny úvěru ve výši , částka, za každý den prodlení žalované, a to od , datum, do zaplacení v souladu s bodem 6.

5. Smlouvy. Žalobkyně však požaduje smluvní pokutu ve výši , částka, . Dále právo na náhrady nákladů v celkové výši , částka, dle bodu 6.

2. Smlouvy. Úrok za poskytnutí úvěru odpovídající dlužné původní jistině ve výši , částka, od dne , datum, do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 74,03 % p.a. za dobu od 91. dne prodlení (od , datum, ). Žalovaný uhradil celkem , částka, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, do dnešního dne ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil dne 3. 12 2025 ústní jednání, kterého se účastnila pouze právní zástupkyně žalobkyně, která soudu navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. S ohledem na skutečnost, že lhůty k přípravě uvedené v § 115 odst. 2 o.s.ř. byly u účastníků zachovány, proběhlo jednání bez přítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. Nicméně soud nevydal rozsudek pro zmeškání, neboť má na věc jiný právní názor než žalobkyně.

4. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, (dále jen „Smlouva“) mezi účastníky poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to převodem na účet žalovaného, což k dotaz u soudu potvrdila i banka. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutý úvěr úroky ve výši 74,03 % ročně. Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal hradit ve 36 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2023. Předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr (dále jen „RPSN“) činí dle Smlouvy 105,11 %. Dle bodu 6.

1. Smlouvy je žalovaný v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, , splatnou do 10 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti, souhrn smluvních pokut činí maximálně , částka, za každý kalendářní rok. Dle bodu 6.

2. Smlouvy je žalovaný v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 15 dnů povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , splatnou do 10 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti. Dle bodu 6.

3. Smlouvy dojde v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů k zesplatnění úvěru, tj. jistiny, úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů řízení (dále jen „nová jistina úvěru“), které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Je-li žalovaný s úhradou nové jistiny úvěru, vzniká mu dle bodu 6. 5. povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný uhradil žalobkyni před zesplatněním celého úvěru částku ve výši , částka, , přičemž tyto skutečnosti tvrdila jak žalobkyně a prokázání svého tvrzení předložila soudu výpis splátek, tak vyplynuly i ze sdělení banky. Jednotlivé splátky (25) á , částka, zaplatil žalovaný dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a dne , datum, ve výši , částka, . Z důvodu prodlení se splátkou č. , hodnota, splatnou v dne , datum, vzniklo žalobkyni dle bodu 6.

1. Smlouvy právo na smluvní pokutu v celkové výši , částka, s příslušenstvím. Z důvodu prodlení vzniklo žalobkyni dále dle bodu 6.

2. Smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů řízení v celkové výši , částka, . Dne , datum, došlo v souladu s bodem 6.

3. Smlouvy k zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení žalovaného se splátkou č. , hodnota, splatnou dne , datum, s tím, že nová jistina byla vyčíslena na částku ve výši , částka, . Dle bodu 6.

5. Smlouvy má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, a to v daném případě od , datum, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.

2. Smlouvy je uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.

5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v prosinci 2022 s fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let včetně činila 10,26 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 30,78 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě ve výši 74,03 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu víc jak 7,2krát. Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy výši 105,11 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v prosinci 2022 výši 10,11 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 10,3krát vyšší.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

9. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky a poplatky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , avšak požadoval splatit částku ve výši , částka, , tj. částku přibližně 2,5 krát vyšší než byla původně poskytnutá jistina. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům. Ujednání o nákladech spojených s poskytnutím úvěru tak soud v kontextu shora uvedeného shledává absolutně neplatné.

15. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Předmětem podnikání žalobkyně je poskytování spotřebitelských úvěrů a jednou z podmínek uzavření samotné smlouvy o úvěru tak byla skutečnost, že žalovaný bude akceptovat i výši úroku včetně poplatků, smluvních pokut a nákladů za prodlení, v opačném případě by totiž k uzavření smlouvy o úvěru vůbec nedošlo, tj. žalobkyně by neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročný. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši nákladů spojených s poskytnutím úvěru, jakož i smluvní pokuty a nákladů spojených s prodlením žalovaného při splácení jednotlivých splátek úvěru. Pokud by v rámci smlouvy o úvěru nebyl sjednán úrok a ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, jakož i smluvní pokuta a náklady v případě prodlení, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, uzavřená dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná jako celek. Soud odkazuje i na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že dlužníci by měli splácet jen takové dluhy, které je třeba považovat za dluhy řádné, „aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou“ (viz např. bod 44. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. I. ÚS 3308/16). Dále lze zmínit nálezy Ústavní soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4084/12, a ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní, přičemž samotný smluvní úrok je ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , sjednaný neplatně ve zjevném rozporu s dobrými mravy.

16. S ohledem na vše uvedené tak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, uzavřená dne , datum, mezi účastníky je absolutně neplatné právní jednání podle § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z., a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

17. Žalovanému tak byla bez právního důvodu poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalovaný však uhradil žalobkyni částku v celkové výši , částka, , tedy žalovaný uhradil žalobkyni dokonce částku vyšší, než která mu byla poskytnuta, tj. bezdůvodně se obohatila žalobkyně na úkor žalovaného v souladu s § 2991 a násl. o. z. Žalovaný však po žalobkyni žádnou částku nepožadoval. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba není ani z části důvodná, a proto ji zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když s ohledem na neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, resp. to z obsahu spisu nevyplývá, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.