20 C 226/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 41 236 Kč s přísl.

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které mu byly téhož dne převodem na účet žalovaného poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 74,03 % p.a. ve 36 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 25. dni v každého kalendářního měsíce od ledna 2023. Před uzavřením úvěru zkoumala žalobkyně řádně úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uhradil splátky v únoru 2023 až prosinci 2023, v únoru 2024 až prosinci 224 a v lednu 2025 až dubnu 2025 po částka, v únoru 2025 ve výši částka. Prodlením žalovaného s úhradou jednotlivých splátek vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu v celkové výši částka s příslušenstvím podle bodu 6.

1. Smlouvy, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalované, a to od datum do zaplacení v souladu s bodem 6.

5. Smlouvy. Žalobkyně však požaduje smluvní pokutu ve výši částka. Dále právo na náhrady nákladů v celkové výši částka dle bodu 6.

2. Smlouvy. Úrok za poskytnutí úvěru odpovídající dlužné původní jistině ve výši částka od dne datum do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 74,03 % p.a. za dobu od 91. dne prodlení (od datum). Žalovaný uhradil celkem částka. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, do dnešního dne ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil dne 3. 12 2025 ústní jednání, kterého se účastnila pouze právní zástupkyně žalobkyně, která soudu navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. S ohledem na skutečnost, že lhůty k přípravě uvedené v § 115 odst. 2 o.s.ř. byly u účastníků zachovány, proběhlo jednání bez přítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. Nicméně soud nevydal rozsudek pro zmeškání, neboť má na věc jiný právní názor než žalobkyně.

4. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne datum (dále jen „Smlouva“) mezi účastníky poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to převodem na účet žalovaného, což k dotaz u soudu potvrdila i banka. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutý úvěr úroky ve výši 74,03 % ročně. Celkovou dlužnou částku ve výši částka se žalovaný zavázal hradit ve 36 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2023. Předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr (dále jen „RPSN“) činí dle Smlouvy 105,11 %. Dle bodu 6.

1. Smlouvy je žalovaný v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka, splatnou do 10 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti, souhrn smluvních pokut činí maximálně částka za každý kalendářní rok. Dle bodu 6.

2. Smlouvy je žalovaný v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 15 dnů povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka, splatnou do 10 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti. Dle bodu 6.

3. Smlouvy dojde v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů k zesplatnění úvěru, tj. jistiny, úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů řízení (dále jen „nová jistina úvěru“), které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Je-li žalovaný s úhradou nové jistiny úvěru, vzniká mu dle bodu 6. 5. povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný uhradil žalobkyni před zesplatněním celého úvěru částku ve výši částka, přičemž tyto skutečnosti tvrdila jak žalobkyně a prokázání svého tvrzení předložila soudu výpis splátek, tak vyplynuly i ze sdělení banky. Jednotlivé splátky (25) á částka zaplatil žalovaný dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a dne datum ve výši částka. Z důvodu prodlení se splátkou č. hodnota splatnou v dne datum vzniklo žalobkyni dle bodu 6.

1. Smlouvy právo na smluvní pokutu v celkové výši částka s příslušenstvím. Z důvodu prodlení vzniklo žalobkyni dále dle bodu 6.

2. Smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů řízení v celkové výši částka. Dne datum došlo v souladu s bodem 6.

3. Smlouvy k zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení žalovaného se splátkou č. hodnota splatnou dne datum s tím, že nová jistina byla vyčíslena na částku ve výši částka. Dle bodu 6.

5. Smlouvy má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, a to v daném případě od datum až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.

2. Smlouvy je uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.

5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v prosinci 2022 s fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let včetně činila 10,26 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 30,78 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě ve výši 74,03 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu víc jak 7,2krát. Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy výši 105,11 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v prosinci 2022 výši 10,11 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 10,3krát vyšší.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

9. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky a poplatky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, avšak požadoval splatit částku ve výši částka, tj. částku přibližně 2,5 krát vyšší než byla původně poskytnutá jistina. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům. Ujednání o nákladech spojených s poskytnutím úvěru tak soud v kontextu shora uvedeného shledává absolutně neplatné.

15. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Předmětem podnikání žalobkyně je poskytování spotřebitelských úvěrů a jednou z podmínek uzavření samotné smlouvy o úvěru tak byla skutečnost, že žalovaný bude akceptovat i výši úroku včetně poplatků, smluvních pokut a nákladů za prodlení, v opačném případě by totiž k uzavření smlouvy o úvěru vůbec nedošlo, tj. žalobkyně by neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročný. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši nákladů spojených s poskytnutím úvěru, jakož i smluvní pokuty a nákladů spojených s prodlením žalovaného při splácení jednotlivých splátek úvěru. Pokud by v rámci smlouvy o úvěru nebyl sjednán úrok a ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, jakož i smluvní pokuta a náklady v případě prodlení, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. hodnota uzavřená dne datum mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná jako celek. Soud odkazuje i na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že dlužníci by měli splácet jen takové dluhy, které je třeba považovat za dluhy řádné, „aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou“ (viz např. bod 44. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 3308/16). Dále lze zmínit nálezy Ústavní soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4084/12, a ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní, přičemž samotný smluvní úrok je ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, sjednaný neplatně ve zjevném rozporu s dobrými mravy.

16. S ohledem na vše uvedené tak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. hodnota uzavřená dne datum mezi účastníky je absolutně neplatné právní jednání podle § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z., a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

17. Žalovanému tak byla bez právního důvodu poskytnuta částka ve výši částka. Žalovaný však uhradil žalobkyni částku v celkové výši částka, tedy žalovaný uhradil žalobkyni dokonce částku vyšší, než která mu byla poskytnuta, tj. bezdůvodně se obohatila žalobkyně na úkor žalovaného v souladu s § 2991 a násl. o. z. Žalovaný však po žalobkyni žádnou částku nepožadoval. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba není ani z části důvodná, a proto ji zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když s ohledem na neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, resp. to z obsahu spisu nevyplývá, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.