20 C 236/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 32 880 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba., IČ IČO (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému dne datum úvěr ve výši částka s variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalovaného. Žalovaný však porušil smluvně sjednanou povinnost splatit úvěr do 10 dní po jeho poskytnutí. Pohledávka za žalovaným postoupil původní věřitel na společnost právnická osoba, IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), která ji postoupila na žalobkyni. Dále požaduje žalobkyně po žalovaném poplatek za poskytnutí úvěru v celkové výši částka. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu svůj dluh dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení do datové schránky žalovaného v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení souhlasila a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. hodnota / datum vyplývá, že původní věřitel, společnost právnická osoba., IČ IČO, postoupila předmětnou pohledávku v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ IČO, která ji na základě Smlouvy o postoupení pohledávek 25/24 ze dne datum postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn v předžalobní výzvě ze dne datum, která byla dle podacího lístku žalovanému zaslána téhož dne.

5. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne datum distančním způsobem mezi žalovaným a žalobkyní (dále jen „Smlouva“) poskytla žalobkyně žalovanému dne datum na jeho bankovní účet č. č. účtu peněžní prostředky ve výši částka. Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem výše uvedeného bankovního účtu je žalovaný a v uvedeném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky ve výši částka potvrdila k dotazu soudu i banka. Sjednána byla ve Smlouvě pevná denní úroková sazba ve výši 36,5 % p.a, datum splatnosti úvěru bylo stanoveno dne datum, úroky byly stanoveny ve výši částka, poplatek za úvěr částka. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 8 556,92 %. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru, když ke dni splatnosti (ani poté) ničeho neuhradil, resp. to z předložených důkazů včetně sdělení banky nevyplývá a žalovaný ani nic takového netvrdil. Žalobkyně požaduje po žalovaném poskytnuté finanční prostředky spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty ke splacení, tj. od datum, a dále poplatky v celkové výši částka představující řádný úrok ve výši částka dle čl. II. odst. 1 Smlouvy, poplatek za úvěr ve výši částka dle čl. II. odst. 1 Smlouvy, poplatek z administraci ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.

1. Smlouvy, poplatek za upomínky formou SMS a emailových zpráv ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.

2. Smlouvy, poplatek za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.

2. Smlouvy a smluvní pokutu ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 2. podpododst. 1.2.

1. Smlouvy. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, a to do 7 dnů. Žalovaný ničeho neuhradil.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr s fixací úrokové sazby do 1 roku v srpnu 2024 činila 7,47 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 22,41 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě ve výši 36,5 % p.a., tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu téměř 5krát. Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy výši 8 556,92 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v srpnu 2024 výši 9,25 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 925krát vyšší.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní, resp. původním věřitelem soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (původní věřitel) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, resp. původní věřitel jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.

15. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, resp. původního věřitele, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou.

16. Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích.

17. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní, resp. původní věřitelem a žalovaným jako absolutně neplatnou.

18. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši částka. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne datum, která byla dle podacího lístku žalovanému zaslána téhož dne, vyzván k úhradě dlužné částku do 7 dnů. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou peněžitého dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je tak povinen k zaplacení úroku z prodlení ode dne datum. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalovanému splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

19. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru 66 % ku 34 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je 32 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále soudním poplatkem ve výši částka. Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši částka, z toho 32 % představuje částku ve výši (zaokrouhleno) částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

21. Nad rámec soud uvádí, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak.

22. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bod 1. písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do částka, 5 % z této částky, tj. v daném případě částka. Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částka a zbývá tedy doplatit částka, a to č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.