20 C 237/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 17 108 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba., IČ IČO (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě níž byl žalované dne datum poskytnut převodem na účet žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná však porušila smluvně sjednanou povinnost splatit úvěr do 30 dní po jeho poskytnutí. Pohledávku za žalovanou postoupil původní věřitel na společnost právnická osoba, IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), která ji postoupila na žalobkyni. Dále požaduje žalobkyně po žalované poplatek za poskytnutí úvěru v celkové výši částka. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu svůj dluh dosud neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla právnímu zástupci doručena dne datum do datové schránky, žalované byla doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu žalované, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že účastníci na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. hodnota / datum vyplývá, že původní věřitel, společnost právnická osoba., IČ IČO, postoupila předmětnou pohledávku v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ IČO, která ji na základě Smlouvy o postoupení pohledávek 22/24 ze dne datum postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna v předžalobní výzvě ze dne datum, která byla dle podacího lístku žalované zaslána téhož dne.

5. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „Smlouva 1“) ve spojení se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „Smlouva 2“) a se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „Smlouva 3“) uzavřenými distančním způsobem mezi žalovanou a žalobkyní (dále jen „smlouva či smlouvy“) poskytla žalobkyně žalované dne datum na její bankovní účet č. č. účtu peněžní prostředky ve výši částka. Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem výše uvedeného bankovního účtu je žalovaná a v uvedeném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky ve výši částka potvrdila k dotazu soudu i banka. Sjednána byla ve smlouvách pevná denní úroková sazba ve výši 36,5 % p.a, datum splatnosti úvěru bylo stanoveno ve smlouvě 1 dne datum, ve smlouvě 2 dne datum a ve smlouvě 3 dne datum. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvách uvedena ve výši 5 395,58 %. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru, když ke dni splatnosti (ani poté) ničeho neuhradila, resp. to z předložených důkazů včetně sdělení banky nevyplývá a žalovaná ani nic takového netvrdila. Žalobkyně požaduje po žalované poskytnuté finanční prostředky spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty ke splacení (dle smlouvy 1), tj. od datum, a dále poplatky v celkové výši částka představující řádný úrok ve výši částka dle čl. II. odst. 1 Smlouvy, poplatek za úvěr ve výši částka dle čl. II. odst. 1 Smlouvy, poplatek z administraci ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.

1. Smlouvy, poplatek za upomínky formou SMS a emailových zpráv ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.

2. Smlouvy, poplatek za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.

2. Smlouvy a smluvní pokutu ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 2. podpododst. 1.2.

1. Smlouvy. Dne datum zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě dlužné částky, a to do 7 dnů. Žalovaná ničeho neuhradila.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr s fixací úrokové sazby do 1 roku v červnu 2024 činila 7,34 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 22,02 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvách ve výši 36,5 % p.a., tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu téměř 5krát. Předpokládaná výše RPSN činí dle smluv výši 5 395,58 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v červnu 2024 výši 9,35 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 577krát vyšší.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní, resp. původním věřitelem soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel (původní věřitel) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, resp. původní věřitel jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.

15. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, resp. původního věřitele, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou.

16. Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích.

17. Žalovaná je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku v celkové výši částka. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne datum, která byla dle podacího lístku žalované zaslána téhož dne, vyzvána k úhradě dlužné částku do 7 dnů. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je tak povinna k zaplacení úroku z prodlení ode dne datum. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalované splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

18. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve sporu převážně úspěšná, avšak žádné náklady jí nevznikly, resp. to z obsahu nevyplývá, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

20. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bod 1. písm. a) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky částka, částku částka. Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částka a zbývá tedy doplatit částka, a na bankovní účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.