20 C 241/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 33 312 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, ve spojení s podáním ze dne , datum, (změna žaloby) domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě níž byl žalované dne , datum, poskytnut převodem na účet žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná však porušila smluvně sjednanou povinnost splatit úvěr do 30 dní po jeho poskytnutí. Pohledávku za žalovanou postoupil původní věřitel na společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), která ji postoupila na žalobkyni. Dále požaduje žalobkyně po žalované poplatky spojené s poskytnutím úvěru, jakož i v smluvní pokutu, v celkové výši , částka, . Žalovaná ani přes předžalobní výzvu svůj dluh dosud neuhradila.

2. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne , datum, a žalované bylo doručeno na základě tzv. fikce v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. dne , datum, , připustil soud změnu žaloby spočívající zejména v tom, že žalobkyně požadovala žalované částky po žalované z titulu smlouvy o úvěru, nikoliv na základě bezdůvodného obohacení, jak původně uvedla v žalobním návrhu.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla právnímu zástupci doručena dne , datum, do datové schránky, žalované byla doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu žalované, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že účastníci na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

5. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. , hodnota, / , datum, vyplývá, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , která ji na základě Smlouvy o postoupení pohledávek 18/24 ze dne , datum, postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna v předžalobní výzvě ze dne , datum, , která byla dle podacího lístku žalované zaslána téhož dne.

6. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“) uzavřené distančním způsobem mezi žalovanou a žalobkyní poskytla žalobkyně žalované dne , datum, na její bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, . Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem výše uvedeného bankovního účtu je žalovaná a v uvedeném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky ve výši , částka, potvrdila k dotazu soudu i banka. Sjednána byla ve smlouvě pevná denní úroková sazba ve výši 36,5 % p.a, datum splatnosti úvěru bylo stanoveno ve smlouvě dne , datum, . Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 5 395,58 %. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru, když ke dni splatnosti ničeho neuhradila, po splatnosti úvěru, a to dne , datum, , uhradila částku ve výši , částka, . Ze sdělení banky soud zjistil, že z účtu žalované byly na účet žalobkyně uvedený ve smlouvě převedeny částky v celkové výši , částka, , a to dne , datum, ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, s uvedením VS: , var. symbol, , dne , datum, ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, , dne , datum, ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, , dne , datum, ve výši , částka, s uvedením VS: , var. symbol, , nicméně právní zástupce žalobkyně k uvedenému sdělil, že v tomto případě eviduje pouze platbu ze dne , datum, ve výši , částka, a tyto platby musí patřit k jinému úvěru. Žalobkyně požaduje po žalované poskytnuté dosud nevrácené finanční prostředky spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty ke splacení (dle smlouvy 1), tj. od , datum, , a dále poplatky v celkové výši , částka, představující řádný úrok ve výši , částka, dle čl. II. odst. 1 Smlouvy, poplatek za úvěr ve výši , částka, dle čl. II. odst. 1 Smlouvy a smluvní pokutu ve výši , částka, dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 2. podpododst. 1.2.

1. Smlouvy. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě dlužné částky, a to do 7 dnů. Žalovaná ničeho neuhradila.

7. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr s fixací úrokové sazby do 1 roku v dubnu 2024 činila 7,15 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 21,45 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvách ve výši 36,5 % p.a., tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu více jak 5krát. Předpokládaná výše RPSN činí dle smluv výši 5 395,58 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v dubnu 2024 výši 9,14 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 590krát vyšší.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní, resp. původním věřitelem soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel (původní věřitel) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, resp. původní věřitel jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.

16. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, resp. původního věřitele, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou.

17. Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích.

18. Žalovaná je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku v celkové výši , částka, , neboť z poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, vrátila částku ve výši , částka, . Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částku do 5 dnů. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je tak povinna k zaplacení úroku z prodlení ode dne , datum, . O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalované splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

19. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci částečně úspěšná, a to v poměru 51 % ku 49 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je pouze 2 %. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

21. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bod 1. písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než , částka, do , částka, , 5 % z této částky, tj. v daném případě , částka, . Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze , částka, a zbývá tedy doplatit , částka, , a to na bankovní účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, . Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.