20 C 243/2025
č. j. 20 C 243/2025-77
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-jih vysvětlil, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní je absolutně neplatná, protože způsobila zjevně nespravedlivou nerovnováhu mezi stranami. Soud se opřel o § 580 a násl. o. z., podle něhož právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je neplatné. Přestože smlouva byla neplatná, žalovaný se bezdůvodně obohatil o poskytnuté finanční prostředky a je proto povinen je vrátit. Soud rozhodl o zaplacení částky ve výši 121 602,93 Kč s příslušným úrokem z prodlení a náhradě nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 121 602,93 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum, kterým se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČ IČO, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který měl být spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši částka splacen nejpozději datum. Žalovaný však dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu ze dne datum dosud neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vyplývá, že původní věřitel, společnost právnická osoba., IČ IČO, postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán téhož dne.
5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byl na bankovní účet žalovaného v září 2024 poskytnut úvěr ve výši částka. Banka k dotazu soudu potvrdila, že na účet žalovaného byly dne datum poskytnuty finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku ve výši částka ve 48 měsíčních splátkách po částka splatných k 11 dni v měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím pop měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba je ve smlouvě uvedena ve výši 78,07 % ročně (pevná, ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti). Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 113,05 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný nezaplatil ničeho. Marným uplynutím lhůty pro úhradu splátky se tak žalovaný dostal do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem od data poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka, tj. celkem částka. Předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalovanému dle podacího lístku zaslána téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů.
6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v září 2024 s fixací nad 1 rok do 5 let činila 8,92 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 26,76 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 78,07 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v červnu 2024 více jak 8,7krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 113,05 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v září 2024 výši 9,13 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je víc jak 12krát vyšší.
7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Soud hodnotí smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.
14. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou.
15. Nicméně bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, částka ve výši částka, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši částka a je povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne datum vyzván k úhradě dlužné částku do 3 dnů. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro uložení lhůty delší.
16. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru 82 % ku 18 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je 64 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby, z toho dvakrát po částka (příprava a převzetí věci, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), jednou po částka (jednoduchá výzva k plnění) podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a dále soudním poplatkem ve částka. Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši částka, z toho 64 % představuje částku ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
18. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 odst. 1 písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do částka ve výši 5 % z této částky, tj. daném případě částka. Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částka a zbývá tedy doplatit částka, a to na bankovní účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.