20 C 258/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 82 280 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou distančním způsobem smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě žalovaná fakticky načerpala částku ve výši částka. Žalovaná se revolvingový úvěr zavázala splácet v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši částka. Žalovaná však porušila svoje povinnosti stanovené ve smlouvě, když neuhradila minimální měsíční splátku splatnou dne datum. Žalobkyně zaslala žalované dne datum první upomínku k úhradě dlužné částky, dne datum druhou upomínku k úhradě dlužné částky. Žalovaná na jednotlivé upomínky nereagovala, a proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a v předžalobní výzvě vyzvala žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do datum. Žalobkyně požaduje po žalovanou nesplacenou jistinu ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, náklady na upomínkování ve výši částka, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši částka. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu dosud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu žalované uvedené v Centrálním výpisu obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“). Smlouva byla uzavřena distančním způsobem. Totožnost žalované byla ověřena ve spojitosti s verifikační platbou ve výši částka. Na základě smlouvy čerpala žalovaná peněžní prostředky v celkové výši Dále z bankovního účtu žalované bylo soudem zjištěno, že žalovaná z uvedeného účtu nepřevedla žádné finanční prostředky na účet žalobkyně uvedený ve smlouvě s výjimkou dvou (verifikačních) plateb po částka. Žalovaná se revolvingový úvěr zavázala splácet v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši částka. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 57,99 % p. a. z dosud čerpané a dosud nesplacené části jistiny s tím, že úrok se počítá na denní bázi. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 76,18 %. Žalovaná se v souladu s čl. 5 smlouvy a contrario dostala se splátkami do prodlení, konkrétně se splátkou splatnou dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v upomínce ze dne datum, následně v další upomínce ze dne datum. Žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila, o čemž žalovanou informovala v předžalobní výzvě ze dne datum a vyzvala ji k úhradě dlužné částky nejpozději do datum. Podle čl. 5.8. smlouvy je v případě prodlení žalované se splácením úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. v daném případě smluvní pokuta činí částku ve výši částka vypočtenou dle vzorce dlužná jistina * 0,001 * 16, tj. ode dne následujícího po dni k plnění uvedeném v předžalobní výzvě do dne sepsání žalobního návrhu. Dne datum zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, jak vyplývá z podacího lístku, s žádostí o úhradu dlužné částky do datum. K dnešnímu dni žalovaná ničeho neuhradila.

5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro kontokorenty a revolvingové úvěry poskytovaný domácnostem v dubnu 2024 činila 15,31 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 45,93 % průměrné úrokové sazby spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 57,99 % ročně tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu spotřebitelského úvěru v dubnu 2024 téměř 4krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 76,18 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v dubnu 2024 výši 9,14 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě ve výši 76,18 % je víc jak 8krát vyšší.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Soud hodnotí smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.

14. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou.

15. Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě.

16. Nicméně provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši částka. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, resp. to z provedeného dokazování nevyplynulo a žalovaná ani nic takového netvrdila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku v celkové výši částka a je povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne datum vyzvána k úhradě dlužné částku do datum, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od datum, rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru 97 % ku 3 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je 94 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka. Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši částka, z toho 94 % představuje částku ve výši (zaokrouhleno) částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.