20 C 27/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobce: IČO zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 25 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dlužná částka představuje náklady za uskladnění vozidla žalované Audi A4 RZ: SPZ, v období od datum do datum, dále částku ve výši částka za odtah z místa nehody na odstavné parkoviště žalobce a částku ve výši částka za odtah z odstavného parkoviště žalobce na odstavné parkoviště Magistrátu hlavního města Prahy do Dubče. Vozidlo žalované, které bylo účastno dopravní nehody dne datum, bylo na pokyn Policie ČR dne datum odtaženo, v období od datum do datum uskladněno, dne datum bylo vozidlo předání Magistrátu hlavního města Prahy na jeho odstavné parkoviště v Dubči. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky, dopis se však vrátil žalobci jako nevyzvednutý. Dne datum zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu. Žalovaná dosud ničeho neuhradila, a dluží tak žalobci celkem částka s příslušenstvím.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. do datové schránky uvedené v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

3. Na základě žalobních tvrzení a žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Vozidlo Audi A4 RZ: SPZ, se účastnilo dne datum dopravní nehody na adresa jméno FO, adresa. Totožnost žalované byla ověřena dle občanského průkazu č. tel. číslo, přičemž v době nehody bylo shora uvedené vozidlo registrováno na žalovanou. Na pokyn Policie ČR žalobce téhož dne vozidlo odtáhl na své odstavné parkoviště na adrese ulice jméno FO, adresa, kde bylo vozidlo od datum do datum uskladněno. Dne datum bylo vozidlo, a to i důvodu zastavení růstu dalších nákladů žalobce, předáno Magistrátu hlavního města Prahy na jeho odstavné parkoviště v Dubči. Dle nařízení hl. m. adresa/2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti je cena za uskladnění za 1.-3. i jen započatý den ve výši částka za den, od 4.dne za každý i jen započatý den až do 180. dne činí uskladnění částku ve výši částka za den a za každý další den od 181. dne částku ve výši částka za den. Cena za odtah vozidla z místa nehody na odstavné parkoviště žalobce byla vyčíslena na částku částka, cena za odtah z odstavného parkoviště žalobce na odstavné parkoviště Magistrátu hl. m. Prahy do Dubče představuje částku ve výši částka. Cena za uskladnění v prvních 3 dnech, tj. 11.-datum, představuje částku ve výši částka (3*částka). Cena za další uskladnění v dalších 51 dnech, neboť se počítá další i jen započatý den, tj. datum-datum, představuje částku částka (51*částka). Při sečtení ceny za odtahy ve výši celkem částka (částka+částka) a ceny za uskladnění ve výši celkem částka dospěl soud, stejně jako žalobce, k dlužné částce v celkové výši částka. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne datum k vyzvednutí vozidla. Výzva byla žalované doručována na adresu adresa, tedy na adresu, která je u žalované evidována v centrální evidenci obyvatel jako sídlo podnikající fyzické osoby. Dne datum zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu, a to opět na adresu žalované uvedenou v centrální evidenci osob. Žalovaná dosud žalobci nic neuhradila.

4. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

5. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

6. Podle § 1723 odst. 1 o.z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

7. Podle § 1723 odst. 2 o.z. ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

8. Podle § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

9. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

10. Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

11. Po právním posouzení shora zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že odtažením a uskladněním vozidla žalované vznikl mezi žalobcem a žalovanou závazkový vztah v souladu s § 1723 a násl. o.z. Žalobci vznikly s odtažením a uskladněním vozidla náklady představující obvyklou cenu této služby v porovnání s cenou účtovanou subjekty, které tuto službu v daném regionu provozují. Žalovaná jakožto provozovatel vozidla, které bylo odtaženo, uskladněno a následně opět odtaženo, je povinna uhradit žalobci náklady s tímto spojené. Protože žalovaná dlužné částky ani přes výzvy žalobkyně řádně neuhradila, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit výše uvedené částky spolu s úrokem z prodlení, a to v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu.

12. Soud při svém rozhodování vycházel také z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ve kterém se uvádí, že za odstranění vozidla z pozemní komunikace ve smyslu citovaného ustanovení § 45 zákona o silničním provozu nemůže být považováno pouze jeho prosté odtažení, ale i následné umístění tam, kde toto vozidlo nebude představovat překážku provozu. Smyslem a účelem zákona o silničním provozu je zejména stanovit pravidla zabezpečující ochranu veřejnému zájmu – provozu na pozemních komunikacích; po vlastníkovi pozemní komunikace však nelze spravedlivě požadovat, aby nesl náklady vynaložené v souvislosti s plněním povinností uložených mu tímto zákonem v zájmu zabezpečení provozu na pozemní komunikaci, byl-li provoz ohrožen jednáním třetí osoby. Je-li tedy odtažení vozidla spojeno s jeho uskladněním, jsou i s tím spojené náklady nákladem na odstranění vozidla ve smyslu § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu. Rovněž Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 150/03, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, ročník 2003, sv. 31, s. 149, pod č. hodnota, vyslovil závěr, že závazkový vztah založený podle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu ve spojení s § 489 a § 420 obč. zák. (zákon č. 40/1964 Sb.) způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci, vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, která byla k nucenému odtahu oprávněna a jíž škoda vznikla, přičemž tento odpovědnostní vztah je budován na principu odpovědnosti objektivní.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.