20 C 278/2025
č. j. 20 C 278/2025-23
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-jih rozhodl ve věci o bezdůvodném obohacení, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 49 081,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně. Soud se opřel o § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, který stanoví povinnost vyplacení bezdůvodného obohacení. Rozsudek byl vydán bez jednání, protože žalovaná nevyjádřila nesouhlas s rozhodnutím v souladu s § 115a občanského soudního řádu. Náhrada nákladů řízení ve výši 12 500 Kč byla přiznána podle § 142 odst. 1 a § 142a občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 49 081,61 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena. Dne datum byla žalované zaslána předžalobní výzva, po které ničeho neuhradil.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
4. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22 5. 2025, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost De Vries právnická osoba., IČ IČO, postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Původní věřitel, společnost AvaFin právnická osoba. (původně právnická osoba nebo creditOn.cz, s.r.o.), IČ IČO, postoupila předmětnou pohledávku na právní předchůdkyni žalobkyně, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku žalované zaslán téhož dne. Žalobkyně tedy prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby.
5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů, jakož i ze sdělení banky, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitel, společnost AvaFin právnická osoba. (původně právnická osoba nebo creditOn.cz, s.r.o.), IČ IČO, poskytla žalované převodem z účtu č. č. účtu na účet žalované č. č. účtu finanční prostředky v celkové výši částka, s uvedením variabilního symbolu var. symbol, konkrétně dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka. Banka k dotazu soudu tyto skutečnosti potvrdila. Žalovaná ke dni podání žaloby uhradila toliko částku ve výši částka. Výzvou k plnění ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do datum, přičemž v poskytnuté lhůtě ničeho neuhradila. Jak vyplývá ze žaloby, žalobkyně požaduje vydání dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení a náhradu nákladů řízení.
6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že původní věřitel zaslal na účet žalované částku v celkové výši částka, aniž by k obdržení takového plnění byla žalovaná oprávněna. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná plnění ve výši částka obdržela bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., a je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. povinna vydat, oč se bezdůvodně obohatila. Žalovaná uhradila před podáním žaloby toliko částku ve výši částka, tj. zbývá k úhradě částka ve výši částka. Jelikož žalovaná dosud bezdůvodné obohacení zcela nevydala, shledal soud žalobu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byla předmětná pohledávka postoupena (viz výše), částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Den prodlení byl v souladu s předžalobní výzvou ze dne datum stanoven jako den následující po dni, do kterého měla žalovaná dlužnou částku uhradit, tj. do datum. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce částka. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Pro úplnost soulad uvádí, že postupoval v souladu s přechodným ustanovením zavedeným vyhláškou č. 258/2024 Sb. Čl. II, dle kterého za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka. Advokátka uvedla, že není plátkyní DPH. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.