20 C 33/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 11 000 Kč s přísl.

1. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla v hotovosti žalované na základě smlouvy o zápůjčce finanční prostředky á částka, které se žalovaná zavázala vrátit žalobkyně do datum. Žalovaná dlužnou částku vůbec neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované dne datum předžalobní výzvu.

2. Soud ve věci vydal dne datum pod č.j. spisová značka platební rozkaz, který však z důvodu nedoručitelnosti do vlastních rukou žalované usnesením ze dne datum č.j. spisová značka zrušil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalobkyni, resp. jejímu právnímu zástupci, doručena do datové schránky dne datum. Žalované byla výzva doručena dne datum 4. na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že účastníci na shora uvedenou výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

5. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

6. Z listinných důkazů a žalobních tvrzení zjistil soud následující skutečnosti. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu nazvanou „Smlouva o půjčce“ (dále jen „smlouva“), na základě které poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši částka, a to v hotovosti před podpisem smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky á částka (bez úroku) žalobkyni do datum. Žalovaná však žalobkyni nezaplatila ničeho, resp. to z předložených důkazů nevyplývá a žádný z účastníků takové skutečnosti netvrdil, natož prokázal. Žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, zaslala žalované dne datum výzvu, sepsanou dne datum, kterou ji vyzvala k úhradě dlužné částky á částka, a to obratem na bankovní účet uvedený ve výzvě. Žalovaná ničeho neuhradila.

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po právním posouzení shora zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikla dne datum smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které žalobkyně zapůjčila žalované částku ve výši částka, a to osobním předáním v hotovosti před podpisem smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky do datum, avšak ničeho neuhradila, a dostala se tak do prodlení podle § 1968 o. z. Přestože žalobkyně zaslala žalované (předžalobní) výzvu k plnění v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř., žalovaná dlužnou částku ani z části neuhradila.

11. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku představující zapůjčené a dosud nevrácené finanční prostředky ve výši částka. Protože se žalovaná dostala do prodlení s vrácením peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění (vrácení zápůjčky) v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. od datum. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalované splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

12. O nákladech řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.