20 C 36/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 036 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba., IČ IČO (dále jen „původní věřitel“), uzavřela s žalovaným dne datum distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému bankovním převodem úvěr v celkové výši částka, a to na dobu neurčitou. Žalovaný měl každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději do 20. dne v měsíce. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení, na což byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne datum byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne datum. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši částka nejpozději splatného dne datum, spolu se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pohledávka za žalovaným byla na základě smluv o postoupení pohledávek postoupena postupně až na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena na základě tzv. fikce doručení dne datum v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vyplývá, že původní věřitel, právnická osoba., IČ IČO, postoupil předmětnou pohledávku v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost De Vries právnická osoba., IČ IČO, která ji na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne datum, která byla dle podacího lístku žalované zaslána dne datum.

5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitel, společnost právnická osoba., IČ IČO, (dále jen „původní věřitel“) uzavřela s žalovaným distančním způsobem dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému na bankovní účet č. č. účtu finanční prostředky v celkové výši částka, a to dne datum částku ve výši částka, dne 21. 112. 2023 částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka. Banka k dotazu soudu potvrdila, že majitelem účtu je žalovaný a na tento účet byly poskytnuty finanční prostředky v jednotlivých platbách, tj. v celkové výši částka. Výše úroku byla sjednána ve výši 1,25 % denně (propagační úrok 0,00 % denně po dobu prvních 30 dnů ode dne podpisu smlouvy). Celková částka splatným žalovaným byla ve výši částka, z toho celková výše úroku částka. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činila v době uzavření smlouvy 4 678,99 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěrový rámec měsíčně, 14. den v měsíci nebo následující pracovní den, minimální platba odpovídá 10 % jistiny plus veškeré úroky a penále přirostlé během doby čerpání úvěru, nejméně však částka (pokud částka přesáhne dlužnou částku, uhradí žalovaný pouze dlužnou částku). Sjednána byla rovněž smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení a poplatky á částka za SMS upomínku, á částka za upomínku e-mailem, á částka za telefonickou upomínku. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně, které žádný z účastníků nerozporoval, uhradil na jistině částku částka. V souladu se Smlouvou se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, když splátky nesplácel řádně a včas, na což byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne datum původní věřitel využil svého práva a zesplatnil celý úvěr k datu upomínky a vyzval žalovaného k jeho úhradě. Od datum se žalovaný prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru. Předžalobní výzvou ze dne datum (sepsanou dne datum) žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky do tří dnů.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytovaný domácnostem v prosinci 2023 činila 9,29 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 27,87 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelské úvěry. Úvěrová úroková sazba uvedená ve smlouvě ve výši 1,25 % denně, tj. 456,25 % ročně, tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v prosinci 2023 více jak 49krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 4 678,99 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v prosinci 2023 výši 9,87 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 474krát vyšší.

7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

9. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou.

16. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování spotřebitelských úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nedošlo.

17. Současně soud uvádí, že žalobkyně neunesla ani důkazní břemeno týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., když ani přes výzvu soudu nedoplnila tvrzení týkající se úvěruschopnosti žalovaného, ač byla upozorněna že v případě neunesení důkazního břemene se může vystavit nebezpečí neúspěchu ve věci.

18. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou rozdílem mezi poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši částka, představujících nesplacenou jistinu. Žalovaný byl předžalobní výzvou sepsanou dne datum a zaslanou mu dne datum vyzván k úhradě dlužné částku do tří dnů, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou peněžitého dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

19. S ohledem na výše uvedené soud žalobu ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce částka. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokátky za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a dále soudním poplatkem ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednoznačně naplňuje. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka, podmínky pro užití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. jsou tak kumulativně splněny.

22. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bod 1. písm. a) v Sazebníku soudních poplatků soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky částka, činí částka. Poplatník – žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila částka. Zbývá tak doplatit České republice – Okresnímu soudu adresa-jih částku ve výši částka, a to na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.