20 C 38/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 398,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“), na základě níž byly žalovanému v říjnu 2024 převedeny na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný však porušil smluvně sjednanou povinnost splatit úvěr spolu včetně veškerého příslušenství řádně a včas. Žalobkyně požaduje po žalovanému jistinu úvěru ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, nejpozději splatných dne , datum, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu, k dnešnímu dni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena na základě tzv. fikce doručení dne , datum, v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vyplývá, že původní věřitel (nebo také „banka“ či „právní předchůdkyně žalobkyně“), společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku žalovanému zaslána dne , datum, .

5. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy č. 2023_CZ_00433603 „PRESTO Půjčka“ ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“) uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným poskytla žalobkyně žalovanému dne , datum, na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, . Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem výše uvedeného bankovního účtu je žalovaný a v uvedeném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky ve výši , částka, potvrdila k dotazu soudu i banka. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s fixními úroky ve výši 9,99 % splácet ve 36 pravidelných měsíčních splátkách vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši , částka, , a to v den čerpání úvěru. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 12,77 %. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek. Ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky v souladu s čl. VIII. Odst. 1 Smlouvy. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši , částka, , tedy 0,10 % denně z dlužné jistiny jdoucí ode dne , datum, (tj. den následující po splatnosti zápůjčky) do dne , datum, (tj. den vyhotovení žalobního návrhu). Žalobkyně požaduje po žalovaném po žalovanému jistinu úvěru ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, nejpozději splatných dne , datum, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a náhradu nákladů řízení. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky (sepsanou dne , datum, ), a to do 3 dnů. Žalovaný poté ničeho neuhradil.

6. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , doručeném dne , datum, , zdejší soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů týkající se úvěruschopnosti žalovaného, a to ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Žalobkyně nereagovala.

7. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr s fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let včetně v říjnu 2023 činila 9,71 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 29,13 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Fixní úroková sazba uvedená ve smlouvě ve výši 9,99 % je tak v souladu s konstantní judikaturou. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 12,77 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2023 výši 10,01 %, tj. v souladu s konstantní judikaturou lze akceptovat RPSN v maximální výši 30,03 %. RPSN uvedená ve Smlouvě je tak v akceptovatelné výši.

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Před poskytnutím úvěru byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna v souladu s § 86 ZSÚ zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Úvěr pak byla oprávněna poskytnout za splnění dvou podmínek současně, a sice, když s odbornou péčí posoudí schopnost žalovaného splácet, a z jejího zjištění je zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr splácet (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud však dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (s nedostatečnou odbornou péčí) nezkoumala před poskytnutím úvěru (peněžité zápůjčky) úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně sice soudu spolu s návrhem, předložila dokumenty s názvem ODESLANÉ ÚDAJE, SUMARIZACE, PŘIDĚLENÉ KONTRAKTY, ŽÁDOSTI, SOLUS, avšak na usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které jí bylo doručeno dne , datum, , nereagovala, přestože soudem byla v usnesení poučena, že v případě neunesení důkazního břemene týkajícího se řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru se může žalobkyně vystavit nebezpečí neúspěchu ve věci. Z dokumentů, které žalobkyně předložila k návrhu soudu vyplývá, že se jedná zejména o interní dokumenty žalobkyně (vyjma SOLUS) a dokumenty, které byly ke Smlouvě o úvěr předloženy (vyplněny) žalovaným, aniž by si žalobkyně údaje dostatečně a řádně ověřila.

19. Soud je toho názoru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSÚ a uzavřená smlouva je tak podle § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná, nikoliv pouze relativně. Absolutní neplatnost smlouvy byla zakotvena novelou ZSÚ provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. účinnou od , datum, a je eurokonformní (viz čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích.

20. Smlouva o úvěru je proto podle § 588 o. z. jako celek absolutně neplatná a žalovaný je povinen v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední ZSÚ vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

21. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši , částka, . Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částku do 3 dnů. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalovanému splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

22. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru cca 95 % ku 5 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je cca 90 %. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokátky za tři úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a dále soudním poplatkem ve výši , částka, . Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši , částka, , z toho 90 % představuje částku ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

24. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití § 14b advokátního tarifu jsou tak kumulativně splněny. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení.

25. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bodu 1 písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než , částka, do , částka, , 5 % z této částky, tedy v daném případě , částka, , tj. 5 % z částky , částka, . Poplatník – žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila , částka, . Zbývá tak doplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -jih částku ve výši , částka, , a to na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, . Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.