20 C 46/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 370,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Smlouva byla uzavřena distančně, na základě žádosti žalovaného prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaný na jistinu splatil celkem , částka, . Žalobkyně po žalovaném požaduje částku ve výši , částka, skládající se z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu., právnická osoba, úplnost soud uvádí, že žaloba byla podána k Okresnímu soudu ve Strakonicích, který ve věci vydal dne , datum, pod č.j. EPR , č. účtu, -5 elektronický platební rozkaz a ten následně usnesením ze dne , datum, č.j. EPR , č. účtu, -14 zrušil, neboť se ho elektronický platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 4. 3. 226, Okresní soud ve Strakonicích vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu , adresa, -jih jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

5. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, distančním způsobem mezi žalovaným a žalobkyní (dále jen „Smlouva“) poskytla žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky v celkové výši , částka, , a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, . Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný a v uvedeném období byly na tento účet převedeny uvedené peněžní prostředky potvrdila k dotazu soudu i banka. Sjednána byla ve Smlouvě pevná denní úroková sazba ve výši 0,866 %, datum splatnosti první denní splátky bylo stanoveno dne , datum, , datum splatnosti úvěru bylo stanoveno dne , datum, , celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru byla stanovena ve výši 1,99 % z čerpané částky. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 1 454,67 %. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně informovala žalovaného emailem ze dne , datum, o prodlení s úhradou nejstarší splátky v délce 94 dnů s tím, aby dluh okamžitě uhradil, a současně v tomto emailu žalobkyně v souladu s čl. 7 odst. 1 Smlouvy vypověděla Smlouvu, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Dne , datum, se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradu celého úvěru ve výši celkem , částka, , který se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, . Žalovaný splatil na jistinu celkem , částka, , a to dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, a to do 3 dnů. Žalovaný ničeho neuhradil.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v srpnu 2023 činila 9,57 %, úroková sazba pro revolvingové úvěry v srpnu 2023 činila 15,52 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 28,71 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr, 46,56 % pro revolvingový úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě ve výši 0,866 % denně, tj. 316,09 % ročně, tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu více jak 33krát (spotřebitelský úvěr) a více jak 20krát (revolvingový úvěr). Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy výši 1 454,67 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v srpnu 2023 výši 10,04 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je téměř 145krát vyšší.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

11. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Soud hodnotí smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně porušila svoji zákonnou povinnost, když před poskytnutím úvěru nezkoumala dostatečně úvěruschopnost žalovaného, resp. nedoplnila v tomto směru ani přes výzvu soudu svá skutková tvrzení a neoznačila důkazy k jejich prokázání.

16. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování spotřebitelských úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo, jakož i ujednání o doplňkových službách („Klidné spaní“), v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou.

17. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku ve výši , částka, , když z žalobkyní poskytnuté částky ve výši , částka, uhradil celkem , částka, . Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla dle podacího lístku žalovanému zaslána téhož dne, vyzván k úhradě dlužné částku do 3 dnů. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 57 odst. 2 o. s. ř. připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V daném případě , datum, připadlo na neděli, konec lhůty k zaplacení dlužné částky je tak v pondělí , datum, a žalovaný je povinen k zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího, tj. od , datum, . Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

18. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru cca 61 % ku 39 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je 22 %. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 14b advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, . Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši , částka, , z toho 22 % představuje částku ve výši cca , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.