20 C 49/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 35 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-jih na soudním poplatku za žalobu částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr, a to dne , datum, převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , VS: , var. symbol, (rodné číslo žalovaného). Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny, splátky byl žalovaný dle odst. 2. 1. 7. povinen platit měsíčně, nejpozději k 10. dni v měsíci. Žalovaný úrok řádně a včas nehradil, v poslední upomínce ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě a informovala jej o zesplatnění úvěru k , datum, . V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru pak byla dle odst. 4. 2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný prodlení, v daném případě od , datum, do , datum, (datum odeslání předžalobní výzvy). Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty v kapitalizované výši , částka, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, do vlastních rukou v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byly na účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS: vyplaceny peněžní prostředky, a to dne , datum, ve výši , částka, s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, (rodné číslo žalovaného). Banka k dotazu soudu tyto skutečnosti potvrdila. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % v pravidelných měsíčních splátkách. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 5 513,36 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný nezaplatil ničeho, dostal se tak v souladu s odst. 6.

1. Smlouvy a contrario do prodlení, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalovaného informovala v upomínce ze dne , datum, a vyzvala jej k úhradě do 3 dnů ode dne doručení. Podle odst. 4. 2. písm. c) Smlouvy je v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný prodlení, žalobkyně požaduje smluvní pokutu v kapitalizované výši od prvního dne prodlení, tj. , datum, , do data odeslání předžalobní výzvy, tj. , datum, , tedy celkem , částka, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu sepsanou dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku. K dnešnímu dni žalovaný ničeho neuhradil.

5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v červnu 2024 činila 8,90 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 26,70 % pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu spotřebitelského úvěru v červnu 2024 téměř 54 krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 5 513,36 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v červnu 2024 výši 9,35 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je víc jak 589 krát vyšší.

6. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany.

16. Před poskytnutím úvěru byla žalobkyně povinna v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Úvěr pak byla oprávněna poskytnout za splnění dvou podmínek současně, a sice, když s odbornou péčí posoudí schopnost žalovaného splácet, a z jejího zjištění je zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr splácet (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala před poskytnutím úvěru (peněžité zápůjčky) úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně nereagovala na usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno dne , datum, a ve kterém byla žalobkyně vyzvána k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru a současně poučena o nebezpečí neúspěchu ve věci v případě neunesení důkazního břemene. Žalobkyně tak poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSÚ a uzavřená smlouva je tak podle § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná, nikoliv pouze relativně. Absolutní neplatnost smlouvy byla zakotvena novelou ZSÚ provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. účinnou od , datum, a je eurokonformní (viz čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích.

17. Smlouva o úvěru je proto podle § 588 o. z. jako celek absolutně neplatná a žalovaný je povinen v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední ZSÚ vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

18. Nad rámec soud uvádí, že smlouva mezi účastníky (včetně ujednání o smluvní pokutě) je absolutně neplatná i pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo.

19. Nicméně bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , a to dne , datum, převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši , částka, a je povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla dle podacího lístku zaslána dne , datum, , vyzván k úhradě dlužné částku ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou peněžitého dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od , datum, , rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

20. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to cca v poměru 56 % ku 44 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je 12 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, a dále soudním poplatkem ve výši , částka, . Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši , částka, , z toho 12 % představuje částku ve výši (zaokrouhleno) , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

22. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bodu 1 písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než , částka, do , částka, , 5 % z této částky, tedy v daném případě , částka, , tj. 5 % z částky , částka, . Poplatník – žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila , částka, . Zbývá tak doplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -jih částku ve výši , částka, , a to na bankovní účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, . Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.