20 C 53/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 787,12 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které mu byl v hotovosti poskytnut úvěr ve výši částka, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit poskytnutý úvěr včetně příslušenství ve výši částka, tedy celkem částka. Celková dlužná splátka měla být splacena ve 14 měsíčních splátkách po částka, závazek byl jako celek splatný dne datum. Žalovaný uhradil částku ve výši částka, na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka ve výši částka, na smluvně sjednané příslušenství částka ve výši částka. Žalovaný se dostal do prodlení s částkou ve výši částka představující součet zůstatku jistiny ve výši částka a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši částka. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným dohodu o uznání dluhu ve znění dodatku ze dne datum, žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše částka a zavázal se jej uhradit v 68 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Od data uzavření dohody o uznání dluhu uhradil do podání žaloby uhradil žalovaný celkem částku ve výši částka.

2. Žalovaný se k podané žalobě ani k doplnění nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil dne datum ústní jednání. Žalobce omluvil včas a řádně svoji účast i účast svého zástupce z nařízeného ústního jednání před soudem s tím, že souhlasí, aby bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalovanému doručeno dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobě. O součinnost ohledně prošetření pobytu žalovaného, případně doručení předvolání k ústnímu jednání, byl požádán i příslušný orgán Policie ČR. Ke dni konání jednání však bez odpovědi. S ohledem na skutečnost, že lhůty k přípravě uvedené v § 115 odst. 2 o.s.ř. byly zachovány, proběhlo jednání bez přítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost právnická osoba., postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), s účinností od datum. Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán dne datum.

5. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalovaným a společností právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnutý úvěr poplatek ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úrok ve výši částka a za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti poplatek ve výši částka, tj. celkem náklady částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka, tj. náklady ve výši 20 458 a poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka, se žalovaný zavázal hradit ve 14 měsíčních splátkách po částka. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, (dále jen „RPSN“), je ve smlouvě uvedena ve výši 187,60 %, smluvní úroková sazba ve výši 15 %. Jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, což vzal soud za prokázané, neboť tuto skutečnost žalovaný nijak nerozporoval, žalovaný zaplatil částku ve výši částka. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena tzv. Splátková dohoda (dále jen „splátková dohoda“), kde se uvádí, že žalovaný podle § 2053 o. z. uznává svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu (vzniklý ze smlouvy č. hodnota uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně) a výše částka. Z dodatku č. hodnota ke Splátkové dohodě uzavřeného mezi účastníky dne datum vyplývá, že žalovaný uhradí dluh v pravidelných 68 měsíčních splátkách po částka, splatných k 23. dni v měsíci (vyjma první splátky, která je splatná datum), přičemž poslední splátka je ve výši částka a je splatná dne datum. Z tvrzení žalobkyně, což vzal soud za prokázané, neboť žalovaný danou skutečnost nijak nerozporoval, zaplatil žalovaný po uzavření splátkové dohody žalobkyni částku ve výši částka. Soud konstatuje, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku ve výši částka, jistina (poskytnuté peněžní prostředky) byla ve výši částka, náklady spojené s poskytnutím úvěru ve výši částka.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu činila 10,35 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 31,05 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 187,60 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v říjnu 2016 víc jak 18krát.

16. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky a poplatky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům. Ujednání o nákladech spojených s poskytnutím úvěru tak soud v kontextu shora uvedeného shledává absolutně neplatné.

17. Soud se poté zabýval tím, zda neplatnost poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Předmětem podnikání žalobkyně je poskytování spotřebitelských úvěrů a jednou z podmínek uzavření samotné smlouvy o úvěru tak byla skutečnost, že žalovaný bude akceptovat i výši úroku včetně poplatků, v opačném případě by totiž k uzavření smlouvy o úvěru vůbec nedošlo, tj. žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně by neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši úroku a poplatků spojených s poskytnutím úvěru. Pokud by v rámci smlouvy o úvěru nebyl sjednán úrok a ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti (poplatky), k uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. hodnota uzavřená dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná jako celek. Z tohoto důvodu nemohlo ani platně dojít k uznání dluhu ve výši 40 787,12 vyplývajícího ze Smlouvy o úvěru. Zde soud konstatuje, že jako zcela nemravnou považuje samotnou skutečnost, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka, na kterém uhradil ke dni Sepsání tzv. Splátkové dohody částku ve výši částka, ale dle Splátkové dohody uznal dluh ve výši částka. Soud opětovně poukazuje na fakt, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši částka a náklady spojené s poskytnutím úvěru byly stanoveny ve výši částka. Soud odkazuje i na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že dlužníci by měli splácet jen takové dluhy, které je třeba považovat za dluhy řádné, „aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou“ (viz např. bod 44. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 3308/16). Dále lze zmínit nálezy Ústavní soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4084/12, a ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní, přičemž samotný smluvní úrok je ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, sjednaný neplatně v rozporu s dobrými mravy.

18. S ohledem na vše uvedené tak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. hodnota uzavřená dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, jakož i Splátková dohoda uzavřená mezi účastníky dne datum včetně Dodatku č. hodnota uzavřeným mezi účastníky dne datum jsou absolutně neplatná právní jednání podle § 580 o. z. ve spojení s § 588 o.z., a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

19. Žalovanému tak byla bez právního důvodu poskytnuta částka ve výši částka. Žalovaný však uhradil žalobkyni částku v celkové výši částka, tedy žalovaný uhradil žalobkyni dokonce částku vyšší, než která mu byla poskytnuta Z tohoto důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba není ani z části důvodná, a proto ji zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), když s ohledem na neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, resp. to z obsahu spisu nevyplývá, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.