20 C 54/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 56 071,77 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota poskytla žalobkyně žalované částku ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíční splátky ve výši částka splatnou dne datum. Žalobkyně po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce adresované žalované úvěr zesplatnila, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne datum. Žalobkyně požaduje po žalované částku ve výši částka představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši částka vypočtený jako 24,74 %, tj. sjednaný smluvní úrok ve smlouvě o úvěru, z částky částka, tj. zbývající výše jistiny ke dni zesplatnění, od datum, tj. den následující po dni splatnosti neuhrazené splátky, do datum, tj. den odeslání zesplatnění a výzvy k úhradě, náklady na upomínkování v celkové výši částka za upomínku č. hodnota a upomínku č. hodnota v souladu čl. V. odst. 5.

4. Smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. Žalobkyně zaslala žalované dne datum předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena do vlastních rukou dne datum v souladu s § 45 a násl. o.s.ř. na adresu trvalého bydliště žalované uvedenou v centrální evidenci obyvatel, jakož i na adresu žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne datum (dále jen „Smlouva“ nebo „Smlouva o úvěru“) mezi účastníky poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to tak, že na bankovní účet žalované zaslala dne datum částku ve výši částka, částku ve výši částka započetla na předchozí závazek žalované vůči žalobkyni vyplývající ze Smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi účastníky dne datum a částku ve výši částka započetla na náklady spojené v souvislosti s poskytnutím úvěru. Banka k dotazu soudu potvrdila, že na účet žalované byla dne datum připsána částka ve výši částka. Úvěr byl sjednán na dobou určitou v délce 72 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru tak byla splatná k datum. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách á částka splatných k 15. dni každého kalendářního měsíce. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (dále jen „RPSN“) činí dle Smlouvy 39,98 %. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 24,74 %. Úrok byl tak sjednán v celkové výši částka. Dle bodu 4.

11. Smlouvy bylo zřízeno z účtu žalované inkaso á částka měsíčně zahrnující rovněž doplňkovou službu PODPORA. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne datum. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované první upomínku ze dne datum, kde vyzval žalovanou k úhradě dlužné splátky. Žalovaná však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradila. Žalobkyně proto zaslala žalované druhou upomínku ze dne datum, kde opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne datum. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyně dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvala žalovanou s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne datum.

5. Z vyjádření žalobkyně bylo dále zjištěno, že žalovaná uhradila od datum do datum celkem hodnota splátek á částka, tj. celkem částka. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi účastníky bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši částka, z toho částka převedla na účet žalované, částka započetla na náklady v souvislosti s poskytnutím úvěru. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,86 %, RPSN ve výši 39,99 %. Žalobkyně zaslal žalované dne datum předžalobní výzvu, ve které ji vyzvala k úhradě dlužné částky do datum. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z osobních údajů spotřebitele, lustrace SOLUS, REPI – registr platebních informací (CRIF), AML a AML / CFT, Insolvenčního rejstříku, databáze odcizených dokladů, interní databáze poskytovatele (žalobkyně), výpisu z bankovního účtu žalované.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v březnu 2023 činila 9,45 %, konkrétně 9,40 % pro spotřebitelské úvěry s fixací nad 5 let. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 28,35 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr (28,20 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr s fixací nad 5 let). Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy výši 39,98 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v březnu 2023 výši 9,93 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 4 krát vyšší.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odstavec 2)

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní soud hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z. Spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky a poplatky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům.

19. Soud se poté zabýval tím, zda neplatnost nákladů spojených s poskytnutím úvěru způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Předmětem podnikání žalobkyně je poskytování spotřebitelských úvěrů a jednou z podmínek uzavření samotné smlouvy o úvěru tak byla skutečnost, že žalovaná bude akceptovat i výši úroku včetně poplatků a nákladů za prodlení, popřípadě doplňkových služeb (PODPORA), v opačném případě by totiž k uzavření smlouvy o úvěru vůbec nedošlo, tj. žalobkyně by neměla zájem poskytnout žalované úvěr bezúročný. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši nákladů spojených s poskytnutím úvěru a nákladů spojených s prodlením žalované při splácení jednotlivých splátek úvěru. Pokud by v rámci smlouvy o úvěru nebyl sjednán úrok a ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti a náklady v případě prodlení, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. hodnota uzavřená dne datum mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná jako celek. Soud odkazuje i na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že dlužníci by měli splácet jen takové dluhy, které je třeba považovat za dluhy řádné, „aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou“ (viz např. bod 44. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 3308/16). Dále lze zmínit nálezy Ústavní soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4084/12, a ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní, přičemž samotný smluvní úrok je ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, sjednaný neplatně v rozporu s dobrými mravy.

20. S ohledem na vše uvedené tak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. hodnota uzavřená dne datum mezi účastníky je jako celek absolutně neplatné právní jednání podle § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z., a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

21. Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud pro zjevný rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o poplatcích za náklady úvěru a za služby s poskytnutým úvěrem související.

22. Žalované tak byla bez právního důvodu poskytnuta částka ve výši částka. Žalovaná však uhradila žalobkyni částku v celkové výši částka, tedy žalovaná uhradila žalobkyni dokonce částku vyšší, než která jí byla poskytnuta, tj. bezdůvodně se obohatila žalobkyně na úkor žalované v souladu s § 2991 a násl. o. z. Z tohoto důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba není ani z části důvodná, a proto ji zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když s ohledem na neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalované ve věci žádné náklady nevznikly, resp. to z obsahu spisu nevyplývá, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

24. Výrok o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše Položky 1. Podle Položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do částka, 5 % z této částky, tj. v daném případě částka. Poplatník – žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila částka. Zbývá tak doplatit České republice – Okresnímu soudu adresa-jih částku ve výši částka, a to na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.