20 C 56/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 61 937,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že v případě prodlení s úhradou, byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatný celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že v případě prodlení s úhradou, byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatný celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum, kterým se po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ IČO, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši částka, který měl být spolu se smluvním úrokem ve výši částka splacen nejpozději 23. 69. 10. 2025. Žalovaná však dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu dosud neuhradila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum požádala o možnost uhradit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách á částka, což je částka, která odpovídá reálným finančním možnostem žalované a představuje maximální možnou výši, splátky tak, aby byla schopna závazek řádně a dlouhodobě plnit. K výzvě soudu předložila žalovaná přehled příjmů a výdajů domácnosti žalované.

3. Soud ve věci nařídil dne datum ústní jednání, ke kterému účastníky řádně a včas předvolal. Žalobkyně se prostřednictvím své právní zástupkyně z jednání omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vyplývá, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČ IČO, postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku žalované zaslán dne datum.

5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byl na bankovní účet žalované č. č. účtu poskytnut finanční prostředky v celkové výši částka, a to dne datum á částka, dne datum á částka a dne datum á částka. Banka k dotazu soudu tyto skutečnosti potvrdila. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem v celkové výši částka, do datum, a to v měsíčních splátkách. Zápůjční úroková sazba je ve smlouvě uvedena ve výši 112 % ročně, v dodatku č. hodnota ke smlouvě ve výši 110,85 % ročně, v dodatku č. hodnota a č. hodnota ke smlouvě ve výši 111,14 % ročně. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 191,80 %, dle dodatku č. hodnota ke smlouvě výši 188,70 % ročně, dle dodatku č. hodnota a č. hodnota ke smlouvě výši 189,50 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná nezaplatila ničeho, resp. žalovaná ani nic taková netvrdila, až byla soudem vyzvána k tvrzení rozhodných skutečností, označení důkazů k jejich prokázání a poučena o nebezpečí neúspěchu ve věci v případě neunesení důkazního břemene. Marným uplynutím lhůty pro úhradu splátek se tak žalovaná dostala do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka spolu se smluvním úrokem ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka, tj. celkem částka. Předžalobní výzvou sepsanou dne datum, která byla dle podacího lístku zaslána žalované dne datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů.

6. Z přehledu příjmů a výdajů domácnosti žalované vyplývá, že má měsíční příjem á částka a vyživovací povinnost vůči 3 nezletilým dětem. V domácnosti žije s žalovanou p. jméno FO s měsíčním příjmem á částka, který je v insolvenčním řízení s předpokládanou měsíční splátkou á částka. V majetku domácnosti je 5 automobilů (1 prodaný, nepřevedený, 1 nepojízdný), přičemž celková hodnota vozidel je do částka. Jedno z vozidel je aktuálně nabízeno k prodeji s tím, že výtěžek bude použit na úhradu závazku projednávaného v soudním řízení. Příjmy domácnosti jsou celkem cca částka. Výdaje domácnosti jsou nájemné včetně energií á částka, splátky úvěrů a závazků á částka, tarify T-Mobile á částka, pojištění vozidel á částka, televizní a rozhlasové poplatky á cca částka a potraviny á částka, tj. celkem výdaje á cca částka. Domácnosti žalované tak zbyde cca částka měsíčně.

7. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu 2024 činila 8,53 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 25,59 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 112 % ročně (v dodatku č. hodnota ke smlouvě ve výši 110,85 % ročně, v dodatku č. hodnota a č. hodnota ke smlouvě ve výši 111,14 % ročně) tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v říjnu 2024 cca 13 krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 197,80 % (dle dodatku č. hodnota ke smlouvě výši 188,70 % ročně, dle dodatku č. hodnota a č. hodnota ke smlouvě výši 189,50 %). Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2024 výši 8,85 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je cca 22 krát vyšší.

8. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ nebo také „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům.

20. Před poskytnutím úvěru byla žalobkyně povinna v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumat úvěruschopnost žalované. Úvěr pak byla oprávněna poskytnout za splnění dvou podmínek současně, a sice, když s odbornou péčí posoudí schopnost žalované splácet, a z jejího zjištění je zřejmé, že žalovaná bude schopna úvěr splácet (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala před poskytnutím úvěru (peněžité zápůjčky) úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nereagovala na usnesení zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka, které bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno dne datum a ve kterém byla žalobkyně vyzvána k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru a současně poučena o nebezpečí neúspěchu ve věci v případě neunesení důkazního břemene.

21. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSÚ, a smlouva uzavřená mezi účastníky je tak podle § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná, nikoliv pouze relativně. Absolutní neplatnost smlouvy byla zakotvena novelou ZSÚ provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. účinnou od datum a je eurokonformní (viz čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích. Žalovaná je tak podle § 87 odst. 1 ZSÚ povinna vrátit žalobkyni toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.

22. Pro úplnost soud uvádí, že smlouva by byla absolutně neplatná i pro rozpor s dobrými mravy. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům.

23. Smlouva o úvěru je proto podle § 588 o. z. jako celek absolutně neplatná a žalovaná je povinna v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2991 a násl. o. z. vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

24. Nicméně bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši částka, a to dne datum á částka, dne datum á částka a dne datum á částka převodem na bankovní účet žalované. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 2991 a násl. o. z. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou jistinu spotřebitelského úvěru.

25. S ohledem na judikaturu rozsudek Nevyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka uložil soud žalované tímto rozsudek vrátit toliko jistinu nikoliv úroky z prodlení. Dle citovaného rozsudku (bod 17): „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ 26. K žádosti žalované, na kterou žalobkyně ani přes výzvu soudu nereagovala, a listinám předloženým žalovanou týkajících se příjmů a výdajů její domácnosti, rozhodl soud o lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované plnit peněžitý dluh v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Soud je toho názoru, že výše pravidelných měsíčních splátek á částka je s ohledem na finanční situaci žalované přiměřená, odpovídá reálným možnostem žalované a umožní jí postupné a řádné uhrazení dluhu ( v podrobnostech viz výše). Současně soud uvedl, že v případě prodlení žalované s úhradou, byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatným celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení. Z vyjádření žalované vyplývá, že nemá v úmyslu se plnění své povinnosti vyhýbat, naopak má zájem svůj dluh postupně a řádně uhradit. Soud tak vyhověl žádosti žalované o splácení dluhu ve splátkách. Žalovaná by měla být současně motivována splátky řádně a včas platit, a to s ohledem na riziko splatnosti celého dluhu v případě prodlení s úhradou splátky (byť i jediné, a to i částečně).

27. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru cca 84 % ku 16 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je cca 68 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokátky za dva úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, za jeden úkon právní služby ve výši ½ mimosmluvní odměny, tj. částka (předžalobní upomínka) podle 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a dále soudním poplatkem ve výši částka. Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši částka, z toho 64 % představuje částku ve výši cca částka.

29. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k žádosti žalované, její finanční situaci a snaze dostát svým závazkům stanovena rovněž ve splátkách (v podrobnostech viz výše).

30. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

31. Nad rámec soud konstatuje, že za předžalobní výzvu přiznal soud žalobkyni odměnu ve výši ½ mimosmluvní odměny, neboť ji s ohledem na její rozsah a obsah považuje za jednoduchou výzvu k plnění odpovídající § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu.

32. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bodu 1 písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do částka, 5 % z této částky, tedy v daném případě částka, tj. 5 % z částky částka. Poplatník – žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila částka. Zbývá tak doplatit České republice – Okresnímu soudu adresa-jih částku ve výši částka, a to na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.