20 C 6/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 84 258,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že v případě prodlení s úhradou byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatný celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen „Smlouva“), na základě níž byly žalované převedeny peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná však porušila smluvně sjednanou povinnost splatit úvěr včetně veškerého příslušenství řádně a včas. Žalobkyně úvěr k , datum, v souladu se smlouvou zesplatnila. Žalovaná částka se skládá ze zesplatněné jistiny poskytnutého úvěru á , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky á , částka, (2 upomínky á , částka, ) a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně rovněž požaduje po žalované kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši , částka, (ve výši 57,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ) a náhradu nákladů řízení á , částka, . Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní výzvu, k dnešnímu dni ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne , datum, a , datum, . V podání ze dne , datum, žalovaná uvedla, že uzavřela s žalobkyní předmětnou smlouvu, na jejímž základě jí byla poskytnuta částka ve výši úvěrového limitu á , částka, . Ve smlouvě se zavázala uhradit celkem , částka, v 72 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Výši RPSN á 76,18 % a zápůjční úrokovou sazbu á 57,99 % uvedenou ve Smlouvě shledává v rozporu s dobrými mravy, když obvyklá úroková míra u kontokorentů a revolvingových úvěrů na domácnost činila v době uzavření smlouvy 14,44 % p.a., obvyklá RPSN pro spotřebitelské úvěry obecně činila 8,42 %. RPSN uvedená ve Smlouvě je tak cca 9 násobkem obvyklého (průměrného) RPSN požadovaného poskytovateli úvěru v době uzavření smlouvy. S ohledem na konstantní judikaturu považuje Smlouvu za neplatnou. Sankce uvedené ve Smlouvě shledává v rozporu s dobrými mravy. Dále má žalovaná za to, že žalobkyně ve fázi schvalování úvěru nedostatečně prověřila a nesprávně vyhodnotila úvěruschopnost žalované. Žalovaná odkázala na rozsáhlou judikaturu k této problematice, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěr, že Smlouva je absolutně neplatná. Smlouva znevýhodňuje postavení spotřebitele (žalované) a upřednostňuje zájmy poskytovatele (žalobkyně) na úkor spotřebitele. Žalovaná požádala, aby soud žalobu zamítl, a rozhodl o vyrovnání mezi stranami na základě principu bezdůvodného obohacení. S ohledem na tíživou sociální a zdravotní situaci požádala žalovaná o umožnění splácet dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách á , částka, . Žalovaná rovněž požádala, aby soud rozhodl podle § 150 o.s.ř. a nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných. Dle žalované nepřiznání nákladů řízení nijak nezasáhne do finanční sféry žalobkyně, zatímco žalované by způsobilo ještě tíživější následky. V podání ze dne , datum, žalovaná upřesnila svoji finanční situaci, zejména své závazky.

3. Soud ve věci nařídil dne , datum, ústní jednání, ke kterému účastníky řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř v nepřítomnosti žalobkyně. Při ústním jednání soud žalovanou vyslechl, zejména k její finanční situaci.

4. Z tvrzení účastníků a předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou poskytla žalobkyně žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, . Banka k dotazu soudu tyto skutečnosti potvrdila. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 57,99 % ročně. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) je ve Smlouvě uvedena ve výši 76,18 %. Žalovaná se zavázala vrátit celkovou výši úvěru do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách á , částka, splatných vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce až do úplného splacení úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s měsíční splátkou splatnou dne , datum, , ohledně čehož zaslala žalobkyně žalované dne , datum, první upomínku. Žalovaná ani v dodatečné lhůtě svoji povinnost nesplnila, na což žalobkyně reagovala druhou upomínkou ze dne , datum, . V souladu s čl. 5.

5. Smlouvy došlo ke zesplatnění úvěr, jak vyplývá ze zesplatnění ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje po žalované částku ve výši , částka, představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok á , částka, (vypočtený jako 57,99 %, tj. sjednaný smluvní úrok, z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. časová hranice smluvního úroku podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru), náklady á , částka, (tj. 2 upomínky á , částka, v souladu š čl. 5.

4. Smlouvy), zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů soudního řízení. Z tvrzení účastníků a sdělení banky dále soud zjistil, že žalovaná uhradila dne , datum, částku ve výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní výzvu, ve které požadovala uhrazení dlužné částky do , datum, .

5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro revolvingový úvěr poskytovaný domácnostem v červnu 2025 činila 14,44 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 43,32 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 57,99 % měsíčně tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v červnu 2025 více jak 4krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 76,18 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v červnu 2025 výši 8,43 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je více jak 9krát vyšší.

6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Před poskytnutím úvěru byla žalobkyně povinna v souladu s § 86 zákonem o spotřebitelském úvěru zkoumat úvěruschopnost žalované. Úvěr pak byla oprávněna poskytnout za splnění dvou podmínek současně, a sice, když s odbornou péčí posoudí schopnost žalované splácet, a z jejího zjištění je zřejmé, že žalovaná bude schopen úvěr splácet (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně řádně (s nedostatečnou odbornou péčí) nezkoumala před poskytnutím úvěru (peněžité zápůjčky) úvěruschopnost žalované. Žalobkyně sice soudu předložila (interní) Přílohu č. , hodnota, Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalované) obsahující informace o finanční situaci žalované, základní údaje o žalované, výstup z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, lustrace platební morálky žalované ze SOLUS, lustrace finančních závazků ze SOLUS, informace z interní databáze žalobkyně, posouzení příjmu žalované. Soud je tak toho názoru, že žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalované, ale nedospěla ke správným závěrům, když sama žalovaná soudu uvedla, zejména při svém výslechu při ústním jednání, že v době uzavření smlouvy s žalobkyní, již měla žalovaná další závazky a byla v tíživé finanční situaci, což bylo důvodem vzniku finančního závazku. Žalobkyně tak nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalované a dospěla k nesprávným závěrům. Žalobkyně má být vzhledem ke své podnikatelské činnosti v daném oboru schopna odborně posoudit úvěruschopnost žalované, a to s přihlédnutím ke konkrétním parametrům smluvního závazku, který sama konstruuje a zná tak nejlépe jeho náročnost, rizika a důsledky neplnění. Ze strany žalobkyně měl být poskytnut odborný náhled na finanční situaci žalované a vedena mezi stranami diskuze, zda a jak bude žalovaná schopna svému závazku dostát. Tomu, aby žalovaná sama řádně vyhodnotila svoji úvěruschopnost přitom brání složitě konstruovaná Smlouva psaná pro laika (žalovanou) velmi nesrozumitelným jazykem.

19. Soud je toho názoru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřená smlouva je tak podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, nikoliv pouze relativně. Absolutní neplatnost smlouvy byla zakotvena novelou zákona o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. účinnou od , datum, a je eurokonformní (viz čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích.

20. Pro úplnost soud uvádí, že smlouva by byla absolutně neplatná i pro rozpor s dobrými mravy. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům.

21. Smlouva o úvěru je proto podle § 588 o. z. jako celek absolutně neplatná a žalovaná je povinna v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

22. Žalovaná je tak povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku v celkové výši , částka, , když z poskytnuté částky ve výši , částka, uhradila dne , datum, částku ve výši , částka, . S ohledem na judikaturu rozsudek Nevyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, uložil soud žalované tímto rozsudek vrátit toliko jistinu nikoliv úroky z prodlení. Dle citovaného rozsudku (bod 17): „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“23. K žádosti žalované, na kterou žalobkyně ani přes výzvu soudu nereagovala, a ústního jednání, při kterém soud žalovanou vyslechl, se žalobkyně neúčastnila, rozhodl soud o lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované plnit peněžitý dluh v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná uvedla, že pracuje jako zámečnice ve , právnická osoba, . Žalovaná řešila nedostatek finančních prostředků uzavřením dalších půjček, aby mohla vše nadále splácet, ale neodhadla svoji finanční situaci. V současnosti se z dluhové pasti snaží dostat, ale přesnou výši svých dluhů nedokázala specifikovat. Celou situaci řeší s pomocí dluhové poradny , právnická osoba, . Z tabulky, kterou žalovaná soudu předložila, vyplývá, že má závazek ve výši , částka, vůči společnosti , právnická osoba, , á , částka, vůči společnosti Leaderfin, á , částka, vůči společnosti FlexiFin, á , částka, vůči žalobkyni, á , částka, vůči společnosti Cool credit á , částka, vůči společnosti Monivero, á , částka, vůči společnosti ViaSMS, á , částka, vůči společnosti Provident, á , částka, vůči ČSOB, á , částka, vůči společnosti Twisto, á , částka, vůči společnosti Tando, vše na základě Smluv o spotřebitelském úvěru. Při ústním jednání navrhla žalovaná, že by byla schopna splácet , částka, měsíčně, v písemných žádostech uváděla , částka, . Soud je toho názoru, že výše pravidelných měsíčních splátek á , částka, je s ohledem na finanční situaci žalované přiměřená, odpovídá reálným možnostem žalované a umožní jí postupné a řádné uhrazení dluhu. Současně soud uvedl, že v případě prodlení žalované s úhradou, byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatným celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení. Z vyjádření žalované vyplývá, že nemá v úmyslu se plnění své povinnosti vyhýbat, naopak má zájem svůj dluh postupně a řádně uhradit. Soud tak vyhověl žádosti žalované o splácení dluhu ve splátkách, a to včetně data splatnosti jednotlivých splátek, které žalovaná uvedla při ústním jednání. Žalovaná by měla být současně motivována splátky řádně a včas platit, a to s ohledem na riziko splatnosti celého dluhu v případě prodlení s úhradou splátky (byť i jediné, a to i částečně).

24. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 150 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci sice převážně úspěšná, nicméně s ohledem na průběh řízení, vyjádření žalované, finanční situaci žalované, její možnosti a snahu dluh uhradit, poučení žalované a postavení žalobkyně dospěl k soud k závěru, že jsou v daném případě dány důvody hodné zvláštního zřetele, a proto náhradu nákladů řízení žalobkyni nepřiznal, tj. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně vystupuje v silnějším postavení podnikatele (profesionála), zatímco žalovaná je v postavení spotřebitele a jako slabší strana požívá zákonné ochrany. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry v relativně nízkých částkách a na relativně krátkou dobu, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála). Žalovaná chce dle svých možností splatit, o co se na úkor žalované bezdůvodně obohatila, ale požádala soud, aby přihlédl k postavení účastníků a náhradu nákladů řízení žalobkyni nepřiznal, neboť pro žalovanou by další výdaje velmi zásadně zhoršily její životní situaci. Soud se ztotožnil s argumentací žalované, přihlédl k její sociální i zdravotní situaci. Žalovaná má i přes relativně nízký věk další závazky, které se snaží dle svých možností splácet, přičemž smlouvy uzavřené s nebankovními institucemi pro ni byly velkým (negativním) ponaučením. Soud dospěl k závěru, že by přiznání náhrady nákladů řízení mělo pro žalovanou tíživé finanční i životní důsledky, zatímco žalobkyni jakožto nebankovní instituci v pozici podnikatele (profesionála) se silným finančním postavením neohrozí. Nad rámec soud doplňuje, že žalovaná je vedena snahou splatit všechny své závazky a v případě vzniku dalších závazků, které soud může z důvodů hodných zvláštního zřetele eliminovat, by se mohla ocitnout ve velké finanční tísni, přičemž případné řešení prostřednictvím dalších půjček (úvěrů) je zcela nežádoucí a pro žalovanou by mohlo být likvidační.

26. Výrok o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše Položky 1. Podle Položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než , částka, do , částka, , 5 % z této částky, tj. v daném případě , částka, . Poplatník – žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila , částka, . Zbývá tak doplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -jih částku ve výši , částka, , a to na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, . Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.