20 C 63/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 729 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, co do částky částka představující neuhrazený řádný úrok, co do částky částka představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, co do částky částka představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, co do částky částka představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, co do částky částka představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, co do částky částka představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení, pro zpětvzetí žaloby zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s odůvodněním, že nemá k dispozici důkazy k prokázání úvěruschopnosti žalovaného, a proto požaduje po žalovaném nadále pouze částku ve výši částka z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uvedené finanční prostředky žalobkyně zaslala žalovanému bez právního důvodu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne datum do datové schránky v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. Právnímu zástupci žalobkyně byla výzva doručena dne datum do datové schránky. Vzhledem k tomu, že účastníci na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. hodnota / datum vyplývá, že původní věřitel, společnost právnická osoba., IČ IČO, postoupila předmětnou pohledávku v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ IČO, která ji na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn v předžalobní výzvě ze dne datum, která byla dle podacího lístku žalovanému zaslána dne datum.

5. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, co do částky částka představující neuhrazený řádný úrok, co do částky částka představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, co do částky částka představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, co do částky částka představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, co do částky částka představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, co do částky částka představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení.

6. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil, že na účet žalovaného převedla žalobkyně, resp. její právní předchůdce, celkem částku ve výši částka, a to dne datum. Nicméně žalobkyně požaduje po žalovaném toliko částku ve výši částka z titulu bezdůvodného obohacení, s ohledem na zpětvzetí žaloby ze dne datum.

7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/163 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

10. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

11. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“) jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen "návrh na zahájení řízení").

12. Podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o částka, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že původní věřitel zaslal na účet žalovaného dne datum částku v celkové výši částka, aniž by k obdržení takového plnění byla žalovaný oprávněn. Žalobkyně požaduje s ohledem na zpětvzetí žaloby po žalovaném toliko částku ve výši částka. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný plnění ve výši částka obdržel bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., a je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. povinen vydat, oč se bezdůvodně obohatil, tedy částku ve výši částka, kterou žalobkyně po žalovaném požaduje. Jelikož žalovaný dosud bezdůvodné obohacení nevydal, shledal soud žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byla předmětná pohledávka postoupena (viz výše), částku ve výši částka. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalovanému splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. (výrok I.)

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce částka. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Pro úplnost soulad uvádí, že postupoval v souladu s přechodným ustanovením zavedeným vyhláškou č. 258/2024 Sb. Čl. II, dle kterého za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále soudním poplatkem ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok III.)

15. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bod 1. písm. a) v Sazebníku soudních poplatků soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky částka (s ohledem na zpětvzetí žaloby je předmět řízení částka), činí částka. Poplatník – žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila částka. Zbývá tak doplatit České republice – Okresnímu soudu adresa-jih částku ve výši částka, a to na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

16. Pro úplnost soud uvádí, že podáním návrhu vznikla žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek, a to ve výši částka s ohledem na nevydání elektronického platebního rozkazu (podrobněji viz výše). Vzhledem k tomu, že vyměřený soudní poplatek nepřesahuje částku částka, nerozhodoval soud v případě částečného zpětvzetí žaloby o vrácení poměrné části soudního poplatku v souladu s § 10 odst. 3 zákona o SOP. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.