20 C 7/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 18 773,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-jih na soudním poplatku za žalobu částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále také jen „Smlouva“), na základě níž žalovaný čerpal opakovaně finanční prostředky, kdy ke dni podání žaloby zůstala z poskytnutého úvěrového limitu nesplacena vyčerpaná částka ve výši , částka, . Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši , částka, , žalobkyně požaduje po žalovaném rovněž zákonný a smluvní úrok z prodlení. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. do datové schránky žalovaného a právnímu zástupci žalobkyně dne , datum, rovněž do datové schránky. Žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, k výzvě soudu podáním ze dne , datum, sdělila, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení souhlasila a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „banka“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“), postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník), o čemž byl žalovaný vyrozuměn dne , datum, .

5. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit až do výše , částka, . Pro účastníky byly závazné Všeobecné obchodníky podmínky a Sazebník. Sjednána byla ve Smlouvě zápůjční úroková sazba ve výši 21,99 % a roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) ve výši 24,35 %. Žalovaný čerpal finanční prostředky opakovaně a splácel jednotlivé splátky. Ke dni podání žaloby nesplatil z poskytnutého úvěrového limitu vyčerpanou částku ve výši , částka, představující jistinu. V souladu se smlouvou požaduje žalobkyně po žalovaném dále sjednané poplatky ve výši , částka, (za 3 upomínky á , částka, ze 4/2025, 3/2025 a 2/2025 a poplatek á , částka, ), úrok z prodlení ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši 12 % z jistiny , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. K výzvě soudu ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně doplnila příjmy domácnosti žalovaného, kdy jeho čistý měsíční příjem činil , částka, a náklady na bydlení činily , částka, , dále předložila žalobkyně k prokázání úvěruschopnosti žalovaného záznam z BRKI/NRKI, ze kterého vyplývá, že žalovaný nebyl v zásadě zatížen jinými závazky. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný učinil první čerpání dne , datum, ve výši , částka, , čímž došlo k přečerpání poskytnutého úvěrového rámce. S ohledem na skutečnost, že žalovaný splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) informovala žalovaného v upomínkách , datum, , , datum, a , datum, o okamžitém zesplatnění dluhu, pokud nebude ve stanovené lhůtě řádně uhrazen. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku, k dnešnímu dni ničeho neuhradil.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro kontokorenty poskytované domácnostem v červenci 2022 činila 17,20 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Zápůjční úroková sazba je ve smlouvě uvedena ve výši 21,99 %. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 24,35 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v červenci 2022 výši 9,91 %, tj. ve smlouvě uvedené RPSN nepřekračuje trojnásobek judikaturou akceptovatelné výše.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.

11. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci, resp. právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, platně uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně řádně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému kontokorent až do výše , částka, . Žalovaný učinil první čerpání dne , datum, ve výši , částka, , čímž došlo k přečerpání poskytnutého úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky řádně a včas splácet, zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 21,99 % p.a., RPSN ve výši 24,35 %. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však žalovaný řádně neplnil, když přečerpal úvěr do nepovolené výše a podle § 1968 občanského zákoníku se ocitl v prodlení se splacením dluhu. Žalobkyně zasílala žalovanému dne , datum, , , datum, a , datum, upomínky k zaplacení dluhu, v nichž ho rovněž upozornila na okamžité zesplatnění dluhu, pokud nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Ani přes předžalobní výzvu zaslanou žalobkyní žalovaný ničeho neuhradil. Výši sjednaného úroku, stejně jako RPSN, soud shledal ústavně konformní a v souladu s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu, když jejich výše nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Protože žalovaný ani přes předžalobní upomínku svůj dluh neuhradila, shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni přečerpanou nesplacenou část kontokorentu ve výši , částka, spolu s částkou ve výši , částka, za 3 upomínky á , částka, a poplatek á , částka, dle Sazebníku, dále kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši , částka, , spolu se smluvním úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od 24. 9 2025 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce , částka, . Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále soudním poplatkem ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

17. Pro úplnost soud uvádí, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b advokátního tarifu, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití § 14b advokátního tarifu jsou tak kumulativně splněny.

18. Výrok o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bodu 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bodu 1. písm. a) v Sazebníku soudních poplatků soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky , částka, , činí , částka, . Poplatník – žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila , částka, . Zbývá tak doplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -jih částku ve výši , částka, , a to na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, . Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.