20 C 79/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 41 928,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy rozsudek nabyde právní moci s tím, že celou dlužnou částku zaplatí do , datum, .

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná však sjednané splátky nesplácela řádně a včas. Od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem částku ve výši , částka, . Od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek do podání žaloby neuhradila žalovaná ničeho. Žalobkyně požaduje po žalované dlužnou jistinu ve výši , částka, , kapitalizované úroky ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný prok z prodlení ve výši , částka, , úroky ve výši 25 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, kde ji vyzvala k úhradě dluhu nejpozději do , datum, .

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila v několika podáních. Uvedla, že s podanou žalobou nesouhlasí, když je toho názoru, že poskytnutou zápůjčku splatila, a to i prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., kde pracovala a která byla v insolvenci. Dále je toho názoru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované a předmětná smlouva je zejména s ohledem na úroky ze zápůjčky uzavřená v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná uvedla, že je od , datum, ve výkonu trestu odnětí svobody, předžalobní výzva jí nebyla doručena, ve výkonu trestu nemá možnost výdělečné práce. Požádala soud, nechť si vyžádá informace od insolvenčního správce ohledně společnosti , právnická osoba, ., jakož i veškeré platby na zápůjčku, a to s ohledem na výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody žalované.

3. Žalobkyně setrvala na podané žalobě. Odkázala na tzv. kartu zakázníka prokazující mimo jiné úvěruschopnost žalované ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce. Výše celkového závazku byla dle žalobkyně jednoznačně uvedena ve Smlouvě a žalovaná se vším svým podpisem vyjádřila souhlas. Dále žalobkyně soudu předložila dokument ze dne , datum, , dle kterého se žalovaná vyjádřila k pohledávce právní předchůdkyně žalobkyně tak, že uznala svůj dluh ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, . Současně i uvedla, že veškerá dokumentace byla žalované zasílána na adresu uvedenou ve Smlouvě, když žalovaná žalobkyni žádné jiné skutečnosti nesdělila.

4. Soud si vyžádal sdělení insolvenčního správce, jakož i výpisy z bank, které se týkají předmětné zápůjčky.

5. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne , datum, , který byl žalované zaslán dle podacího lístku dne , datum, .

6. Soud ve věci nařídil dne , datum, ústní jednání, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím svého právního zástupce omluvila s tím, že jednání může proběhnout v její nepřítomnosti. Účast žalované, toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici , adresa, , byla zajištěna prostřednictvím videokonference.

7. Žalobkyně, přestože nebyla ústního jednání přítomna, s ohledem na všechna svá vyjádření setrvala na podané žalobě v plném rozsahu. Žalovaná odkázala v rámci ústního jednání na svá písemná vyjádření založená ve spise. Žalovaná požádala soud, pokud by jí byla uložena povinnost k plnění, o možnost splátek.

8. Z tvrzení účastníků a listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

9. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky žalobkyně, uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to převodem na účet žalované. Z výpisu UniCredit Bank bylo zjištěno, že dne , datum, poskytla právní přechůdkyně žalobkyně z účtu č. , č. účtu, pod VS: , var. symbol, , SS: 1009 částku ve výši , částka, na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, (představující součet poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, , úroků ve výši , částka, , poplatků za administrativní činnost ve výši , částka, ). Celkovou částku, která odpovídá součtu poskytnuté zápůjčky, poplatků za administartivní činnost a úroku, se žalovaná zavázala uhradit ve 22 měsíčních splátkách s tím, že první až předposlední splátka činí , částka, , poslední splátkla , částka, . Roční procentní sazba nákladů, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 54,10 %, výpůjční úroková sazba je uvedena ve výši 26,16 %. Jak vyplývá z listinných důkazů, a to zejména ze sdělení příslušných bank a výpisů z účtů, sdělení insolvenčního správce, hlavní knihy syntet. evidence, tvrzení účastníků, zaplatila žalovaná žalobkyni, případně její právní přechůdkyni, celkem částku ve výši , částka, , přičemž , částka, uhradila bezhotovostně z účtu , č. účtu, , , č. účtu, , , č. účtu, , , č. účtu, , částku ve výši , částka, převodem z účtu společnosti , právnická osoba, ., další platby v celkové výši , částka, uhradila žalovaná buď poštovními poukázkami anebo úhradou hotovosti na pobočce právní předchůdkyně žalobkyně. Marným uplynutím lhůty pro úhrady další splátky se žalovaná v souladu se Smlouvou dostala do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně, posléze žalobkyně, měla právo požadovat uhrazení celé dlužné částky, zahrnující rovněž příslušenství pohledávky.

10. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytované domácnostem v dubnu 2016 činila 10,95 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 54,10 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v dubnu 2016 výši 11,51 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je téměř 5krát vyšší.

11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

16. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouva uzavřená mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně soud hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům.

23. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud tak shledává Smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou shledává soud za absolutně neplatnou.

24. Za absolutně neplatné považuje soud i uznání dluhu ze dne , datum, , neboť je toho názoru, že žalovaná uznává sluh z absolutně neplatné smlouvy. Nad rámec soud s podivem konstatuje, že tento dokument zaslal žalované žalobkyni poštou a celková dlužná částka, jakož i rodné číslo žalované, je zapsáno jinak výrazným písmen než např. číslo smlouvy apod.

25. Žalovaná je tak povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši , částka, , představující rozdíl mezi poskytnutými prostředky ve výši , částka, a celkovou částkou ve výši , částka, , kterou žalovaná uhradila, jak bylo prokázáno provedeným dokazováním. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částku do , datum, , přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od , datum, , rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nad rámec soud konstatuje, že předžalobní výzva byla zaslána na adresu žalované, kterou uvedla ve Smlouvě. Žalovaná sice byla v době doručování výzvy ve výkonu trestu odnětí svobody, žalobkyni žadným způsobem o této skutečnosti, tj. změně doručovací adresy neinformovala, přestože oznámení o postoupení pohledávek bylo žalované doručeno v době, kdy ještě ve výkonu trestu nebyla. Tato skutečnost tak nemůže jít k tíži žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a k žádosti žalované, která je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody bez možnosti výdělečné činnosti, tak, že žalovaná bude peněžité plnění splácet žalobkyni ve splátkách ve výši a za podmínek specifikovaných pod výrokem I. tohoto rozsudku s tím, že celou dlužnou částku žalovaná splatí nejpozději do , datum, .

26. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšná. Žalované však dle jejího sdělení při ústním jednání konaném dne , datum, žádné náklady řízení doposud nevznikly. Soud tudíž rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).