20 C 83/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno o zaplacení 48 187,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše částka s možností postupného čerpání, přičemž první splátka byla splatná dne datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Smlouva byla uzavřena distančně, na základě žádosti žalované prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz. Žalobkyně poskytla úvěr na bankovní účet žalované č. č. účtu, a to v jednotlivých platbách v celkové výši částka. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši částka a službu „Presto“ za poplatek ve výši částka. Žalovaná splatila na jistinu celkem částka. Částky zaplacené žalovanou byly v souladu se smlouvou a VOP započítávány nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. Žalobkyně po žalované požaduje částku ve výši částka skládající se z jistiny ve výši částka, poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši částka poplatku za službu „Presto“ ve výši částka. Dále žalobkyně požaduje po žalované částku ve výši částka představující smluvní pokutu za prodlení žalované. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne datum do datové schránky v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne datum distančním způsobem mezi žalovanou a žalobkyní (dále jen „Smlouva“) poskytla žalobkyně žalované na její bankovní účet č. č. účtu peněžní prostředky v celkové výši částka, a to dne datum á částka, dne datum á částka a dne datum á částka. Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem bankovního účtu je žalovaná a v daném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky v jednotlivých platbách (viz výše) potvrdila k dotazu soudu i banka. Sjednána byla ve Smlouvě pevná denní úroková sazba ve výši 1,066 %, datum splatnosti první denní splátky bylo stanoveno dne datum, datum splatnosti úvěru bylo stanoveno dne datum, celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru byla stanovena ve výši 1,99 % z čerpané částky. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 2 404,78 %. Variabilní symbol je ve smlouvě uveden: 15018350. Žalovaná splatila na jistinu celkem částka, a to dne datum á částka a dne datum á částka. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně informovala žalovanou emailem ze dne datum o prodlení s úhradou nejstarší splátky v délce 92 dnů s tím, aby dluh okamžitě uhradila, a současně v tomto emailu žalobkyně v souladu s čl. 7 odst. 1 Smlouvy vypověděla Smlouvu, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Podle čl. VII bodu 4. 3. smlouvy je žalovaná povinna platit poplatek ve výši částka denně, za možnost odkladu splátek o 60 dní – službu „Klidné spaní“, v případě, že tuto službu aktivovala, a tento poplatek je podle čl. VII bodu 4. 4. splatný 29. den následující po dni, za který byl poplatek vypočten společně s denní splátkou. Podle čl. VII bodu 4. 5. smlouvy je žalovaná povinna platit poplatek ve výši částka, za expresní vyplacení tranše – službu „Presto“, v případě, že tuto službu aktivovala, a tento poplatek je podle čl. VII bodu 4. 6. splatný rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce a každá jeho část je splatná s každou denní splátkou vypočtenou ode dne následujícího po dni vyplacení tranše, ke které se vztahuje. Podle čl. VII bodu 4. 7. smlouvy je žalovaná povinna platit poplatek ve výši částka denně, za službu „Informační servis“, v případě, že tuto službu aktivovala, a tento poplatek je podle čl. VII bodu 4. 8. splatný 29. den následující po dni, za který byl poplatek vypočten společně s denní splátkou. E-mailem ze dne datum žalobkyně informovala žalovanou o vypovězení smlouvy z důvodu prodlení žalované s úhradou pravidelných denních splátek (dle čl. 7 odst. 1 smlouvy), přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Podle čl. VIII odst. 1 Smlouvy požaduje žalobkyně po žalované v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, přičemž žalobkyně uplatňuje nárok na smluvní pokutu po žalované pouze za prvních 90 dní, tj. od datum do datum. Dne datum se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradu celého úvěru ve výši částka skládající se z jistiny ve výši částka skládající se z jistiny ve výši částka, poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši částka poplatku za službu „Presto“ ve výši částka. Dne datum zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě dlužné částky, sepsanou dne datum, a to do 3 dnů.

5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro kontokorenty a revolvingové úvěry v únoru 2025 činila 14,70 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 44,10 %. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě ve výši 1,066 % denně, tj. 389,09 % ročně, tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu více jak 26krát. Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy výši 2 404,78 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v únoru 2025 výši 8,57 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 280krát vyšší.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 86 zákona odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 zákona odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.

16. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích (v daném případě zejména služby „Klidné spaní“ a „Presto“) lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou.

17. Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud pro zjevný rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o poplatcích za služby s poskytnutým úvěrem související a rovněž i ujednání o smluvní pokutě v souvislosti s prodlením splácení sjednaného úvěru.

18. Žalovaná je tak povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku v celkové výši částka, neboť z poskytnuté částky ve výši částka prokazatelně uhradila částku ve výši částka, resp. žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nerozporovala a soud ho tak považuje za nesporné. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze datum, která byla dle podacího lístku žalované odeslána dne datum, vyzvána k úhradě dlužné částku do 3 dnů. V souladu s § 57 odst. 2 o. s. ř. připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V daném případě datum připadlo na sobotu, konec lhůty k zaplacení dlužné částky je tak v pondělí datum a žalovaná je povinna k zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího, tj. od datum. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

19. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšná. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení doposud nevznikly. Soud tudíž rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

21. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bodu 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bodu 1. písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do částka ve výši 5 % z této částky, tj. v daném případě částka (5 % z žalované částky bez příslušenství). Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částka a zbývá tedy doplatit částka, a to na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.