20 C 86/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 127 852,34 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala prostřednictvím svého právního zástupce ke zdejšímu soudu dne , datum, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a , právnická osoba, ., IČ , IČO, , (dále jen „banka“) byla dne , datum, uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které poskytla banka žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný však poskytnutý úvěr včas a řádně nesplácel, a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně zbývající částku dne , datum, zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem z téhož dne. Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva sepsaná dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 49 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) byla žalovanému dne , datum, doručena na základě tzv. fikce doručení na adresu trvalého pobytu, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu, žaloba a usnesení, aby se v soudem stanovené lhůtě k podané žalobě vyjádřil, uvedl, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a dále poučení o námitce podjatosti vůči osobě soudkyně podle § 14, § 15a o.s.ř.

4. Žalovaný se nevyjádřil.

5. Soud ve věci nařídil dne , datum, jednání, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 a násl. o.s.ř. na adresu trvalého pobytu, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu. V předvolání k jednání byl žalovaný poučen o následcích nedostavení se k jednání bez důvodné a včasné omluvy. Právnímu zástupci žalobkyně, a tedy i žalobkyni, bylo předvolání k jednání doručeno v souladu s § 49 odst. 6 o.s.ř. dne , datum, do datové schránky právního zástupce žalobkyně.

6. Žalovaný se k jednání konanému u zdejšího soudu dne , datum, nedostavil a soudu žádnou omluvu nezaslal, tj. řádně a včas svoji neúčast u prvního jednání v této věci neomluvil. K tomuto jednání se dostavil pouze právní zástupce žalobkyně, který soudu navrhl, aby ve věci vydal rozsudek pro zmeškání.

7. Podle § 115 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba. Podle § 115 odst. 2 o.s.ř. předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.

8. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobkyně, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , bylo zjištěno, že původní věřitel, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn doporučeným dopisem ze dne , datum, .

15. Mezi žalovaným a , právnická osoba, ., IČ , IČO, , (dále jen „banka“) byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru (dále jen „smlouva“) v souladu s § 2395 o. z., na základě které poskytla banka žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to na úvěrový účet č. , č. účtu, . Před poskytnutím úvěru banka posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Strany se podpisem smlouvy zavázaly řídit smluvními podmínkami banky. Dle smlouvy měl žalovaný splatit úvěr do 13 .3. 2028 přičemž měsíční splátka byla stanovena ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši 21,99 % ročně s tím, že při řádném splacení činí zvýhodněná úroková sazba 20,58 % ročně. Roční procentní sazba nákladů, tzv. RPSN bylo v době uzavření smlouvy sjednáno ve výši 24,75 % s tím, že při řádném splacení činilo RPSN 24,11 %. Žalovaný však poskytnutý úvěr včas a řádně nesplácel. Žalobkyně zbývající částku dne , datum, zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem z téhož dne. Za období od postoupení pohledávky ke dni podání žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši , částka, , připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši , částka, , úroků z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, - poplatků (cen) ve výši , částka, . V souladu se Smlouvou žalobce dále žádá také zaplacení úroků z úvěru ve výši 11,50 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 11,50 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od 2 .12. 2025 do zaplacení, - zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 11,50 % ročně z částky ve výši , částka, , sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatků (cen) ve výši , částka, , od , datum, do zaplacení.

16. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v dubnu 2024 činila 8,71 %, přičemž v souladu s konstantní judikaturou je možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Ve Smlouvě je úroková sazba stanovena ve výši 21,99 %, při řádném splácení a odpuštění splátek činí 20,58 %. RPSN dle databáze ARAD, sestava 1192, činila v dubnu 2024 u spotřebitelských úvěru výši 9,14 %. Ve Smlouvě je RPSN stanovena ve výši 24,75 %, při řádném splácení a odpuštění splátek činí RPSN 24,11 %.

17. Soud neshledal na smlouvě a smluvních podmínkách žalobkyně nic, co bylo nezákonné či v rozporu s dobrými mravy tak, že by byla smlouva, příp. její jednotlivá ujednání, považována za absolutně neplatnou. Žalobkyně upomínala žalovaného o dlužné částce, a to dopisem ze dne , datum, . S ohledem na prodlení žalovaného podle § 1968 o. z. s úhradou úvěru a předepsaných poplatků, využila žalobkyně svého práva vyplývajícího ze smlouvy, potažmo smluvních podmínek, per analogiam z ustanovení § 1969 o. z., a zbývající částku zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu sepsanou dne , datum, , ve které ho opětovně vyzvala k úhradě dlužné částky, a to do , datum, .

18. S ohledem na výše uvedené byly v této věci kumulativně splněny všechny formální předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání uvedené v § 153b odst. 1 o.s.ř., neboť za 1. žalovanému byly doručeny fikcí do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k prvnímu jednání, a to nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, za 2. o následcích nedostavení se byl žalovaný v předvolání k jednání poučen, za 3. žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, nedostavil, a za 4. žalobkyně, resp. právní zástupce žalobkyně, který se k tomuto jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto podle § 153b odst. 1 o.s.ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž žalobní tvrzení o skutkových okolnostech týkajících se sporu vzal za nesporná. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen vedle smluvního úroku z prodlení zaplatit žalobkyni také zákonný úrok z prodlení z jistiny v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

19. O nákladech řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce , částka, . Podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen “advokátní tarif“) jsou náklady řízení tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, účast u soudního jednání) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, za 1 úkon právní služby ve výši ½ mimosmluvní odměny, tj. , částka, (předžalobní upomínka představující jednoduchou výzvu k plnění) podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu tj. celkem , částka, . Dále jsou náklady řízení tvořeny paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné čtyři úkony právní služby po , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. , částka, , a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, tj. , částka, , a dále soudním poplatkem ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

20. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za písemná podání ze dne , datum, , neboť je toho názoru, že tyto skutečnosti měla žalobkyně uvést již v žalobě. Žalobkyně si musela být vědoma, že bez tvrzení a důkazů týkajících se prověřování úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru ze zákona neplatná. Rovněž soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne , datum, , které pouze obsahuje vyjádření žalobkyně, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť přiznávat za takové vyjádření odměnu, a to i ve výši ½ mimosmluvní odměny, shledává soud nepřiměřené. Co se týče předžalobní upomínky za tu soud přiznal žalobkyni pouze ½ mimosmluvní odměny podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, neboť předžalobní výzva nenaplňuje znaky úkonu právní služby uvedeného v § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, když neobsahuje základní skutkový a právní rozbor předcházející návrhu ve věci samé, ale jedná se o jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu.

21. Výrok III. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bodu 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bodu 1. písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než , částka, do , částka, ve výši 5 % z této částky, tj. v daném případě , částka, . Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze , částka, a zbývá tedy doplatit , částka, , a to na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, . Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.