20 C 87/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o zaplacení 69 941,15 Kč s příslušenstvím I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaní uzavřeli s právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , (dále také jen „banka“), dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „Smlouva“), na základě které jim byl převodem na účet č. , č. účtu, poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaní se zavázali žalobkyni uhradit poskytnutý úvěr ve splátkách s úrokem ve výši 12,90 % ročně. Žalovaní však nehradili sjednané splátky řádně a včas, porušili tak své smluvní závazky, žalobkyně úvěr zesplatnila, a požaduje po žalovaných rovněž sankce za prodlení. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši , částka, , úroků z úvěru ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, tj. od , datum, do , datum, , úroků z prodlení ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, tj. od , datum, do , datum, , úroků z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, poplatků (cen) ve výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalovaným předžalobnímu výzvu.

2. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, vyzval soud žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů týkající se úvěruschopnosti žalovaných před uzavřením smlouvy. Podáním ze dne , datum, žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, doplnila tvrzení a důkazy týkající se úvěruschopnosti žalovaného , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalované A, , k žalované , jméno FO, , narozené , Datum narození žalované B, , předložila soudu pouze výpis z účtu žalované.

3. Soud ve věci nařídil dne , datum, jednání, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), na adresu trvalého pobytu, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu. Žalované bylo předvolání k ústnímu jednání doručeno do vlastních rukou dne , datum, , právnímu zástupci žalobkyně dne , datum, .

4. Žalovaný se k jednání konanému u zdejšího soudu dne , datum, nedostavil a soudu žádnou omluvu nezaslal, tj. řádně a včas svoji neúčast u prvního jednání v této věci neomluvil, jednal soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. K tomuto jednání se dostavil pouze právní zástupce žalobkyně a žalovaná.

5. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , bylo zjištěno, že původní věřitel, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaní byli o postoupení pohledávek vyrozuměni doporučeným dopisem ze dne , datum, .

6. Při jednání setrvala žalobkyně na podané žalobě. K výzvě soudu nepředložila žádné důkazy prokazující úvěruschopnost žalované , Jméno žalované B, , narozené , Datum narození žalované B, uvedla, že žalovaní uhradili celkem , částka, z dlužné částky, a to , částka, ke dni podání žaloby, poté á , částka, . Žalovaná požádala o umožnění splácení úvěru v pravidelných měšcích splátkách á , částka, , popř. dokonce , částka, .

7. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , (dále také jen „banka“) poskytla banka žalovaným úvěr ve výši , částka, , a to převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , což potvrdila k dotazu soudu i banka a při jednání přítomní účastnící označili uvedenou skutečnost za nespornou. Banka dále uvedla, že úvěr byl dne , datum, čerpán na účet žalovaného , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalované A, , č. , č. účtu, . Žalovaní se zavázali splatit poskytnutý úvěr do , datum, . Výše měsíční splátky byla sjednána á , částka, , úroková sazba á 12,90 % ročně, RPSN á 14,23 %. Žalovaní však nehradili sjednané splátky řádně a včas, čímž porušili své závazky ze Smlouvy. Banka využila svého práva a úvěr ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalované informovala dopisem z téhož dne. Jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, což vzal soud za prokázané, neboť tuto skutečnost žalovaní nijak nerozporovali, žalovaní zaplatili celkem částku ve výši , částka, , a to , částka, ke dni podání žaloby, poté á , částka, . Žalobkyně požaduje po žalovaných zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši , částka, , úroků z úvěru ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, tj. od , datum, do , datum, , úroků z prodlení ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, tj. od , datum, do , datum, , úroků z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, poplatků (cen) ve výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalovaným dne , datum, předžalobní výzvu.

8. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu 2019 činila 8,35 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2019 výši 8,65 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

12. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalované A, , k čemuž soudu předložila i patřičné důkazy. Žalobkyně však před poskytnutím úvěru nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované , Jméno žalované B, , narozené , Datum narození žalované B, , když k výzvě soudu, a to jak písemné, tak ústní při jednání, předložila soudu toliko výpis z účtu žalované, přestože byla soudem poučena o nebezpečí neúspěchu ve věci v případě neunesení důkazního břemene.

17. Pro úplnost odkazuje soud na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že dlužníci by měli splácet jen takové dluhy, které je třeba považovat za dluhy řádné, „aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou“ (viz např. bod 44. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. I. ÚS 3308/16). Dále lze zmínit nálezy Ústavní soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4084/12, a ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní, přičemž samotný smluvní úrok je ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , sjednaný neplatně v rozporu s dobrými mravy.

18. S ohledem na vše uvedené tak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne , datum, mezi bankou (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovanými je pro porušení zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně stanové v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatné právní jednání. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejich možnostem.

19. Žalovaným byla poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalovaní však uhradili žalobkyni částku v celkové výši , částka, , tedy žalovaní uhradili žalobkyni dokonce částku vyšší, než která jim byla poskytnuta (jistina úvěru).

20. S ohledem na vše výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není ani z části důvodná, a proto ji zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla se svým návrhem úspěšná, žalovaným žádné náklady nevznikly nebo to alespoň z obsahu spisu nevyplývá a při jednání žádné náklady neuplatnili.

22. Výrok III. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bodu 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bodu 1. písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí osudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než , částka, do , částka, ve výši 5 % z této částky, tj. v daném případě , částka, . Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze , částka, a zbývá tedy doplatit , částka, , a to na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol 20110087126. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.