20 C 9/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 43 745,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně provozuje v rámci své podnikatelské činnosti distribuční soustavu, přičemž ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) je na základě smlouvy o distribuci plynu uzavřené mezi žalobkyní a obchodníkem s plynem, povinna zajišťovat dodávky do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem a odběr plynu na odběrném místě pokračuje, jedná se o neoprávněný odběr plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a), b) energetického zákona, přičemž tímto neoprávněným odběrem vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni. Dne datum byl podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti právnická osoba na ukončení distribuce plynu do odběrného místa č. 27ZG300Z0060026l na adrese Adresa žalované (dále jen „odběrné místo“) z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení datum. Žalobkyně se následně neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru č. hodnota osazeného v odběrném místě. Žalovaná byla na neoprávněnou distribuci plynu upozorněna oznámením žalobkyně ze dne datum. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo tedy zanikla v souladu s ustanovením § 119 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, dne datum. Počínaje následujícím dnem, tj. od datum byl odběr plynu v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu. Žalovaná v odběrném místě odebírala plyn přes instalovaný plynoměr. Žalovaná byla uživatelem odběrného místa po celou dobu trvání neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu, o čemž žalobkyni informoval vlastník nemovitosti na adrese odběrného místa. Tato skutečnost plyne i z protokolu o místním šetření soudního exekutora, tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, za účasti kterého došlo dne datum k demontáži plynoměru. Na odběrném místě sice nebyla osobně přítomna sama žalovaná, ale byl zde přítomen nezletilý syn žalované, přičemž vykonavatel exekutora kontaktoval i samotnou žalovanou, která užívání nemovitosti potvrdila. Množství neoprávněného odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni nastalého účinku ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni datum, a koncovým stavem plynoměru. Počáteční stav 6.134 m3, který vyplývá z přílohy faktury č. hodnota, byl stanoven automatickým propočtem pro nepřípustnost plynoměru postupem podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Koncový stav plynoměru 7.592 m3 byl zjištěn při jeho demontáži dne datum za účasti soudního exekutora, tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu 1.483 m3 za období od 23. 2. 20223 do datum bylo za pomoci spalného tepla objemového přepočteno na spotřebu 15.593,27 kWh a ve faktuře č. hodnota ze dne datum vyčísleno ve výši částka (včetně jednorázového poplatku částka za zajištění neoprávněného odběru dle ceníku žalobkyně) se splatností datum. Postup vyplývá z vyhlášky č. 108/2011 Sb., v platném znění, kterou se provádí energetický zákon. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne datum, dlužnou částku však dosud neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku a z licence k distribuci plynu č. hodnota vyplývá, že je žalobkyně obchodní společností, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Z žádosti obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu do odběrného místa vyplývá, že společnost právnická osoba, požádala dne datum o ukončení distribuce plynu do odběrného místa č. 27ZG300Z0060026l na adrese Adresa žalované, z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení datum. Ze sdělení vlastníka nemovitosti, uvedeného ve výpisu z Katastru nemovitostí, na adrese odběrného místa vyplývá, že uživatelem odběrného místa byla žalovaná. Ode dne datum byl odběr plynu v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce, neboť dne datum dle protokolu došlo k neúspěšné demontáži plynoměru a dne datum došlo k zániku smlouvy o zajištění distribuční služby distribuční soustavy pro dané odběrné místo. Oznámením ze dne datum včetně dodejky byla o tomto žalovaná informována. Žalovaná byla po celou dobu trvání neoprávněného odběru a distribuce plynu uživatelem odběrného místa, což potvrdil ve sdělení vlastník nemovitosti na adrese odběrného místa, s čímž koresponduje i výpis z Katastru nemovitostí. Žalovaná nebyla sice osobně přítomna demontáži plynoměru, ale byl přítomen nezletilý syn žalované. Při tomto místním šetření konaném dne datum za účasti mimo jiné soudního exekutora tituly před jménem jméno FO byl zjištěn koncový stav plynoměru 7.953 m3. Počáteční stav 6.134 m3, který vyplývá z přílohy faktury č. hodnota, byl stanoven automatickým propočtem pro nepřípustnost plynoměru postupem podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Dle vyčíslení škody tak dlužná částka za neoprávněný odběr a distribuci činí částka (včetně jednorázového poplatku částka s DPH za zajištění neoprávněného odběru dle ceníku žalobkyně, na který je odkaz v Řádu provozovatele distribuční soustavy). Fakturou č. hodnota ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, a to do datum (splatnost faktury). Dlužnou částku však žalovaná ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne datum neuhradila.

5. Podle § 56 odst. 1 písm. c), e), f) energetického zákona jsou účastníky trhu s plynem provozovatelé distribučních soustav, obchodníci s plynem a zákazníci. Dochází-li k odběru plynu v odběrném místě i poté, co byl ukončen smluvní vztah mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, představuje takový odběr neoprávněný odběr podle § 74 odst. 1 písm. a) a b) energetického zákona a dále dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona neoprávněnou distribuci plynu.

6. Podle § 74 odst. 3 písm. d) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

7. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona platí, že neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

8. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona platí, že „při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

9. Podle § 74 odst. 8 energetického zákona platí, že „při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

10. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.

11. Podle § 71 odst. 1, 6 energetického zákona odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

12. Podle § 71 odst. 8 energetického zákona provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaná odebírala na odběrném místě, jehož byla žalovaná v předmětném období uživatelem, neoprávněně plyn tak, jak tvrdí žalobkyně. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku za neoprávněně odebraný plyn na předmětném odběrném místě v celkové výši částka spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni, do kterého byla žalovaná v souladu s fakturou č. hodnota ze dne datum povinna uhradit dlužnou částku, v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce částka. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.