Okresní soud Plzeň-jih · Rozsudek

20 C 90/2026

č. j. 20 C 90/2026-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-06-10 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPJ:2026:20.C.90.2026.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvalebytem Anonymizováno o zaplacení 10 177,04 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které mu byl v hotovosti poskytnut úvěr ve výši , částka, , což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit poskytnutý úvěr ve splátkách s úrokem v pevné výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru á , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu á , částka, a úhradu za umožnění splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště á , částka, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil tak své smluvní závazky, žalobkyně úvěr zesplatnila, a požaduje po žalovaném rovněž sankce za prodlení. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , částky za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši , částka, , částky za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , částky za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši , částka, . Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 8,00 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky ve výši , částka, , sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , od , datum, do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobnímu výzvu, k dnešnímu dni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním ze dne , datum, , ve kterém uvedl, že nárok uznává, půjčku si bral pro příbuzného, který tvrdil, že ji splatí. V podání ze dne , datum, žalovaný k dotazu soudu uvedl, že neví přesně, kolik na půjčce zaplatil, neboť peníze dával bývalé přítelkyni, aby mu to zaplatila z účtu, neboť žádný účet nemá. Každý měsíc posílal přítelkyni na jednu splátku. Žalovaný požádal o možnost splácení dlužné částky ve splátkách á , částka, měsíčně, neboť má invalidní důchod á , částka, , měsíčně platí alimenty á , částka, , náklady na bydlení á , částka, , ošacení a léky á , částka, , paušál á , částka, a internet á , částka, .

3. Žalobkyně souhlasila s možností splácení dlužné částky žalovaným ve splátkách pod ztrátou výhody splátek. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že žalovaný zaplatil celkem , částka, , a to dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, a poté v pravidelných měsíčních splátkách leden 2024–srpen 2024 á , částka, .

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, do vlastních rukou v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobě, právnímu zástupci žalobkyně byla výzva doručena dne , datum, do datové schránky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas v podání ze dne , datum, a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

5. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), s účinností od , datum, . Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn v předžalobní upomínce ze dne , datum, .

6. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnutý úvěr poplatek ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úrok ve výši , částka, a za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, , a to ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, (dále jen „RPSN“), je ve smlouvě uvedena ve výši 272,44 %, smluvní úroková sazba ve výši 8 %. Jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, což vzal soud za prokázané, neboť tuto skutečnost žalovaný nijak nerozporoval, žalovaný zaplatil částku ve výši , částka, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. , datum, , tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný následně na dlužnou částku naposledy ještě uhradil dne , datum, částku ve výši , částka, , avšak celková dlužná částka ani poté nebyla zcela uhrazena a činila na jistině úvěru , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru , částka, , úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy , částka, , úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu , částka, , úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště , částka, . Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k , datum, , úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši , částka, od , datum, dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8,00 % ročně. Úroková sazba úvěru ve výši 8 % ročně je sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně. Na základě smluvního ujednání (viz první strana Smlouvy), aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši , částka, a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši , částka, . V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši , částka, , úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši , částka, . Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 8,00 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky ve výši , částka, , sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , od , datum, do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

7. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v květnu 2023 činila 9,48 %. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 272,44 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v květnu 2023 výši 9,94 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je víc jak 27 krát vyšší. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

11. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

12. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

18. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když vycházela toliko z údajů poskytnutých žalovaným a z oznámení ČSSZ. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům. Ujednání o nákladech spojených s poskytnutím úvěru tak soud v kontextu shora uvedeného shledává absolutně neplatné.

19. Soud se poté zabýval tím, zda neplatnost poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Předmětem podnikání žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, je poskytování spotřebitelských úvěrů a jednou z podmínek uzavření samotné smlouvy o úvěru tak byla skutečnost, že žalovaný bude akceptovat i výši úroku včetně poplatků, v opačném případě by totiž k uzavření smlouvy o úvěru vůbec nedošlo, tj. žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně by neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši úroku a poplatků spojených s poskytnutím úvěru. Pokud by v rámci smlouvy o úvěru nebyl sjednán úrok a ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti (poplatky), k uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, uzavřená dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná jako celek. Z tohoto důvodu nemohlo ani platně dojít k uznání závazku žalovaným (viz podání žalovaného ze dne , datum, ).

20. Pro úplnost odkazuje soud na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že dlužníci by měli splácet jen takové dluhy, které je třeba považovat za dluhy řádné, „aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou“ (viz např. bod 44. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2017 sp. zn. I. ÚS 3308/16). Dále lze zmínit nálezy Ústavní soudu ČR ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12, a ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní, přičemž samotný smluvní úrok je ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 234/05, a ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/04, sjednaný neplatně v rozporu s dobrými mravy.

21. S ohledem na vše uvedené tak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, uzavřená dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je jako celek absolutně neplatné právní jednání podle § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z., a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

22. Žalovanému tak byla bez právního důvodu poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalovaný však uhradil žalobkyni částku v celkové výši , částka, , tedy žalovaný uhradil žalobkyni dokonce částku vyšší, než která mu byla poskytnuta Z tohoto důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba není ani z části důvodná, a proto ji zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla se svým návrhem úspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly nebo to alespoň z obsahu spisu nevyplývá.

24. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bod 1. písm. a) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky , částka, , částku , částka, . Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze , částka, a zbývá tedy doplatit , částka, , a na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, . Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.