20 C 95/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 68 637,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od 30. 12 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum Smlouvu o úvěru, na základě které, po posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, poskytla banka žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 11,90 % ročně, jakož i cenu za vyřízení úvěru á částka, cenu za vedení splátkového účtu a cenu za případné další doplňkové služby. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách á částka splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne datum a při dodržení všech podmínek splácení byla poslední splátka á částka stanovena ke dni datum, tj. den končené splatnosti úvěru. Od datum do datum využil žalovaný ochranou dobu – odklad splátek, který prodloužil splatnost celého úvěru, ale výše splátek zůstala stejná. Celkem žalovaný zaplatil na pohledávku od datum do datum částku ve výši částka. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil, přestal hradit splátky, ač byl vyzván opakovaně žalobkyní. Žalobkyně úvěr v souladu se Smlouvou ke dni datum zesplatnila a žalobní upomínkou ze dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení celého zůstatku nejpozději ke dni datum, přičemž celý zůstatek činil ke dni datum částku ve výši částka. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši částka, řádného úroku ve výši 4 607, částka, úrok z prodlení ve výši částka a poplatků ve výši částka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalobkyni doručena do datové schránky dne datum a žalovanému dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o.s.ř. na adresu bydliště žalovaného uvedenou v návrhu, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že účastníci na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci spolu uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“). Před poskytnutím úvěru byla ze strany banky zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně vycházela jak z údajů poskytnutých žalovaným, tak z interní i externí databáze. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše částka, který vyčerpal v celé výši dne datum. Žalovaný se na základě smlouvy zavázal splatit úvěr nejpozději do datum, a to v pravidelných měsíčních splátkách á částka splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne datum a při dodržení všech podmínek splácení byla poslední splátka á částka stanovena ke dni datum, tj. den končené splatnosti úvěru, celkem tedy hodnota splátek. Od datum do datum využil žalovaný ochranou dobu – odklad splátek, který prodloužil splatnost celého úvěru, ale výše splátek zůstala stejná. Úrokovou sazbu si strany ujednaly ve výši 11,90 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) v době uzavření smlouvy ve výši 13,10 %. Dále byla sjednána cena za vyřízení úvěru á částka, kterou byl žalovaný povinen splatit ke dni uzavření smlouvy bez ohledu na to, zda úvěr bude čerpat či nikoliv. Podle čl. 7 smlouvy bylo sjednáno také pojištění úvěru, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách v souladu s aktuálně platným ceníkem, dle smlouvy á částka měsíčně. Pro případ porušení smlouvy si strany v čl. 8 smlouvy ujednaly sankce, a to (mimo jiné) zesplatnění úvěru, úrok z prodlení v zákonné výši (vedle smluvního úroku z prodlení). Celkem žalovaný zaplatil na pohledávku za období od datum do datum částku ve výši částka. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil, přestal hradit splátky, ač byl žalobkyní opakovaně vyzván k úhradě. V upomínce ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve výši částka, a to do datum, a současně ho upozornila na možnost zesplatnění úvěru, tj. na možnost zániku splátkového kalendáře. Žalobkyně úvěr v souladu se Smlouvou ke dni datum zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem z téhož dne. Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení celého zůstatku nejpozději ke dni datum, přičemž celý zůstatek činil ke dni datum částku ve výši částka. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaná částka ve výši částka se skládá z jistiny ve výši částka, řádného úroku ve výši částka, úrok z prodlení ve výši částka a poplatků ve výši částka.

5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytované domácnostem v říjnu 2018 činila 8,44 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka), tj. 25,32 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR, tzv. RPSN, činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2018 výši 8,76 %. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 13,10 %.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.

10. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

11. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když vycházela jak z externí, tak interní databáze, jakož i z údajů poskytnutých žalovaným, a dospěla v souhrnu k závěru, že žalovaný je schopen splácet úvěr. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěru ve výši částka. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal řádně splácet spolu se sjednaným úrokem a plnit další podmínky úvěrové smlouvy. Celkem žalovaný zaplatil na pohledávku od datum do datum částku ve výši částka. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však žalovaný porušil, když nesplácel ani přes četné upomínky ze strany žalobkyně řádně a včas splátky a podle § 1968 občanského zákoníku se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani poté, co jej žalobkyně vyzvala k úhradě ve stanovené lhůtě a upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru v případě neuhrazení dlužné částky. Žalobkyně proto využila svého práva a úvěr žalovaného ke dni datum zesplatnila. a požadovala zaplacení dluhu, přičemž jí vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalobkyní žalovaný ničeho neuhradil. Výši sjednaného úroku, stejně jako RPSN, soud shledal ústavně konformní a v souladu s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu, když jejich výše nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Protože však žalovaný ani přes výzvy žalobkyně a předžalobní upomínku svůj dluh neuhradil, shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení v zákonné i smluvní výši v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Dlužná částka ve výši částka představuje jistinu á částka, řádný úrok z prodlení á částka (představující nesplacenou část úroku z úvěru ve výši 11,90 % ročně účtovaného z nesplacené části jistiny úvěru ve výši částka za období od datum do datum), úrok z prodlení á částka (představující nesplacenou část zákonného úroku z prodlení ve výši 12% ročně účtovaného z jistiny po splatnosti za období od datum do datum) a poplatky á částka (představující nedoplatek na poplatcích vyúčtovaných žalobcem dle platného ceníku v celkové výši částka, přičemž se jedná o poplatek za pojištění ve výši částka měsíčně účtovaný za měsíc březen, duben 2025, tj. 2 x částka = částka, a poměrná část pojištění za měsíc květen 2025 ve výši částka, náklady spojené s prodlením ve výši částka účtované dne datum). Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce částka. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši částka a paušální náhradou hotových výdajů za dva úkony (předžalobní výzva a žaloba) po částka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

16. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 odst. 1 písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí osudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do částka ve výši 5 % z této částky, tj. v daném případě částka. Pro úplnost soud dodává, že základ soudního poplatku netvoří příslušenství pohledávky (např. úroky). Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částku ve výši částka a zbývá tedy doplatit částka ve výši částka, a to na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.