21 C 101/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Štěpánkou Kadlecovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, a.s., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 101 405,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem ve výši 10,4 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu adresa-jih soudní poplatek ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu rámcové smlouvy ze dne datum a dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne datum. Na základě rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet a na základě jejího dodatku č. hodnota poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka. Jelikož žalovaný nehradil splátky úvěru řádně, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru. Žalovaný však ani na výzvu dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodnuto bez nařízení jednání, resp. je jejich souhlas dovozován z § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci samé. Na základě rámcové smlouvy č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum byl žalovanému aktivován běžný účet č. č. účtu. Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly mimo jiné obchodní podmínky, podle kterých je nepovolený minusový zůstatek nebo závazek po splatnosti delší než 30 dnů na běžném nebo spořicím účtu podstatným porušením povinností z rámcové smlouvy. Z dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, přičemž částka částka byla určena ke splacení původního úvěru a částka částka nebyla vázána žádným účelem. Žalovaný se zavázal úvěr hradit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka. Úrokovou sazbu ve výši 10,40 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 10,92 % soud zjistil také z dodatku č. hodnota. Z dokladu o načerpání úvěru ze dne datum vyplývá, že žalobkyně dne datum zaslala žalovanému částku částka na účet č. č. účtu (tedy běžný účet zřízený žalovanému rámcovou smlouvou). Dle přehledu plateb žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku částka, přičemž poslední splátku ve výši částka provedl dne datum. Z přehledu plateb dále vyplývá, že ke dni zesplatnění úvěru činila dlužná jistina částka a dlužný kapitalizovaný úrok částka. Z výpisu z běžného účtu č. č. účtu ze dne datum soud zjistil, že na účtu k tomuto dni existoval záporný zůstatek ve výši částka. Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

7. Po právním zhodnocení skutkového stavu soud dospěl k následujícím závěrům. Mezi účastníky byla uzavřena (rámcová) smlouva o běžném účtu podle § 2662 a násl. o. z., přičemž žalovaný tento účet využíval. Dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Před poskytnutím úvěru žalobkyně v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného a úvěr mu oprávněně poskytla, neboť s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a z jejího zjištění nevzešly o schopnosti žalovaného splácet úvěr důvodné pochybnosti. Žalobkyně z úvěrové zprávy zjistila, že žalovaný své dosavadní závazky vždy uhradil, porovnala měsíční příjem tvrzený žalovaným s předloženými výpisy z účtu a žalovaným tvrzené měsíční výdaje porovnala s výdaji vyplývajícími z expertní analýzy. Zohlednila rovněž splátky dalšího úvěru ve výši částka. Soud nepřehlédl, že konečné zůstatky na účtu žalovaného byly opakovaně záporné, nicméně jednalo se o čerpání kontokorentu, přičemž žalovaný nikdy nepřekročil kontokorentní limit, jak vyplývá i z úvěrové zprávy. O tom, že v okamžiku uzavření smlouvy o úvěru žalovaný byl schopen úvěr splácet svědčí také to, že po dobu šesti měsíců úvěr řádně hradil.

8. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data/Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestavy 1144 a 1193, soud zjistil, že v červenci 2025, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, průměrná úroková sazba pro kontokorenty a revolvingové úvěry poskytované domácnostem bankami činila 14,51 % ročně a průměrná roční procentní sazba nákladů („RPSN“) spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila 5,86 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byl sjednán úrok v sazbě 10,40 % ročně a roční procentní sazba nákladů 10,92 %, jsou tento úrok a RPSN sjednány v přípustných mezích.

9. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu jak co do jistiny úvěru ve výši částka, nepovoleného debetního zůstatku ve výši částka a smluvních úroků, tak co do zákonných úroků z prodlení, jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou celého dluhu. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od desátého dne po zesplatnění, a žalovaný je tak povinen uhradit zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne datum. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka představující soudní poplatek, neboť žalobkyně požadovala toliko náhradu soudního poplatku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

11. Soud dále uložil žalobkyni povinnost k úhradě doplatku soudního poplatku. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který však soud nevydal, a je tak povinen podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků žalobkyni doměřit soudní poplatek do výše dle položky 1. Soud tak žalobkyni uložil povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná osoba povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.