21 C 133/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň – jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Štěpánkou Kadlecovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 21 317 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřel žalovaný s žalobkyní dne datum smlouvu o zápůjčce, a to prostřednictvím webových stránek www.coolcredit.cz. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty bezhotovostně na jeho bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši částka (dne datum částka ve výši částka a dne datum částka ve výši částka). Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši částka s tím, že jistina a poplatek byly splatné dne datum. Žalovaný však své závazky ze smlouvy neplnil řádně a včas. Žalovaný do dne podání žaloby na svůj dluh uhradil částku částka, o kterou byla ponížena smluvní pokuta. Smluvní pokuta podle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne datum ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši částka za období od datum do datum činí celkem částka (smluvní pokuta ponížená o částku částka). Celková výše dluhu žalovaného tak činí částka a je tvořena jistinou a poplatkem ve výši částka a dále náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši částka, přičemž dodatkem ke smlouvě ze dne datum došlo k navýšení zápůjčky o částku částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky v celkové výši částka vrátit nejpozději do datum spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 3 819 %. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků si smluvní strany v čl. 2.3 Smlouvy sjednaly právo žalobkyně požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a zároveň zákonný úrok z prodlení ve výši 13,25 % ročně z dlužné částky a dále náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka za písemnou upomínku/výzvu k úhradě. Dle čl. 2.1 Smlouvy jsou nedílnou součástí Smlouvy všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Ze smlouvy a čl. 2.9 až 2.13 všeobecných obchodních podmínek, vyplývá, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem elektronickými prostředky na dálku. Z výpisu z běžného účtu bylo soudem zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne datum na jeho bankovní účet č. č. účtu částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka (celkem částka). Upomínkami ze dne datum, datum, datum, datum a datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu. Dne datum adresovala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z."), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.

7. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne datum včetně dodatku ke smlouvě ze dne datum zejména z hlediska jejich souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni spolu s jistinou i poplatek ve výši částka. Lze tak konstatovat, že smluvní strany spolu sjednaly hotovostní úrok ve výši částka. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum, ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

8. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/měnová a finanční statistika/měnová statistika/b úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v červnu 2024, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce, činily v průměru 9,09 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které byla sjednána roční procentní sazba 3 819 % tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o zápůjčce týkající se ostatního nežli jistiny, je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z., absolutně neplatné.

9. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku (hotovostního úroku) způsobuje neplatnost celé smlouvy o zápůjčce či nikoliv. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování zápůjček (spotřebitelských úvěrů) bylo předmětem podnikání žalobkyně. Žalobkyně tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročnou zápůjčku. Podmínkou uzavření smlouvy o zápůjčce ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši úroku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o zápůjčce nebyl sjednán úrok, případně jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená dne datum mezi žalobkyní a žalovaným včetně dodatku ze dne datum je neplatná jako celek.

10. Ohledně nároku na zaplacení částky částka coby účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z předložených upomínek je zřejmé, že se jedná o pět ve velmi krátké době po sobě zaslaných upomínek téměř shodného znění, když jediný rozdíl je vždy v datu vyhotovení upomínky a výši aktuální dlužné částky. Soud má za to, že požadované náklady ve výši částka za každou z pěti nijak nepersonalizovaných upomínek vyhotovených pouze v rozestupu jednoho či dvou týdnů, vždy pouze s uvedením vyšší dlužné částky, nelze považovat za účelně vynaložené náklady. Náklad ve výši částka na vyhotovení formulářové upomínky, navíc bez jakýchkoli specifických informací vážících se ke konkrétnímu závazku mezi žalovaným a žalobkyní zdaleka neodpovídá obvyklým nákladům spojeným s upomínáním dlužníka. Dále je třeba konstatovat, že opakované upomínání žalovaného s tak krátkým časovým odstupem s největší pravděpodobností nepovede k úhradě dluhu žalovaným. Nadto nelze odhlédnout od skutečnosti, že naúčtované náklady na upomínání v celkové výši částka jsou nepřiměřeně vysoké i ve srovnání s celkovou výší vymáhané pohledávky a vzbuzují pochybnosti, zda danou částkou mají být pokrývány náklady reálně vynaložené nebo zda mají spíše sloužit k dalšímu navyšování dlužné částky a zvýšení zisku žalobkyně na úkor žalovaného, který se patrně nachází v nepříznivé finanční situaci.

11. S ohledem na výše uvedené proto soud dospěl k závěru, že shora požadované náklady na upomínání nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla bezhotovostně převedena částka ve výši částka. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný žádným způsobem nerozporoval, žalovaný na uvedenou částku uhradil celkem částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil o částku částka a má povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužnou částku ve lhůtě neuhradil, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky částka od datum (tedy dle lhůty stanovené pro zaplacení v předžalobní upomínce) do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 16,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 58,1 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,9 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v celkové výši částka a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum (dále jen „a. t.”) sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.