21 C 45/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Štěpánkou Kadlecovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno o zaplacení 11 490 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úroky z prodlení za dobu od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na internetových stránkách žalobkyně www.kamali.cz, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal žalobkyni splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců. , adresa, 000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne , datum, bezhotovostně na jeho účet č. , č. účtu, . Strany si dále ujednaly poplatek za expres výplatu ve výši , částka, a poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši , částka, měsíčně. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem, za který mu byl účtován poplatek ve výši , částka, . Ke korunovému odkladu došlo ve dnech , datum, a , datum, . Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, proto byl žalobkyní cestou SMS a emailu informován o výši dluhu a vyzýván k jeho úhradě. Žalovanému byly ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, účtovány účelně vynaložené náklady v celkové výši , částka, (4 x , částka, + , částka, ) a dále smluvní pokuty v celkové výši , částka, (3 x , částka, ). Celková dlužná částka ve výši , částka, se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků za bezpečnou splátku ve výši , částka, (4 x , částka, ), úroků v celkové výši , částka, , účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a smluvních pokut v celkové výši , částka, .

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

4. Provedenými listinnými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci mezi sebou téhož dne uzavřeli distančně na základě předchozí registrace žalovaného na webové stránce www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru. K uzavření smlouvy může dojít pouze prostřednictvím daných internetových stránek v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobkyně k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text Smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí Smlouvy v části "Smluvní strany", je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce www., Anonymizováno, .cz nebo v mobilní aplikaci, je Smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti a zároveň je součástí Smlouvy v její části "Smluvní strany", v případě žalovaného na , e-mail, , zároveň je klientovi dostupná z mobilní aplikace. Na základě uvedené smlouvy byla žalobkyně povinna poskytnout žalovanému bezhotovostně na účet uvedený žalovaným ve smlouvě úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se oproti tomu ve smlouvě zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, žalobkyni vrátit ve 24 měsíčních splátkách. Strany si ve smlouvě dále ujednaly poplatek za expres výplatu ve výši , částka, a poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši , částka, měsíčně. Následně si žalovaný dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem (dne , datum, a , datum, ), za který mu byl účtován poplatek ve výši , částka, . Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplynulo, že žalovaný úvěr čerpal dne , datum, , ve dnech , datum, a , datum, provedl úhradu částky , částka, , dne , datum, provedl úhradu částky , částka, , dne , datum, provedl úhradu částky , částka, a dne , datum, provedl úhradu částky , částka, (celkem , částka, ). Žalobkyně dále žalovanému ve dnech , datum, , , datum, a , datum, naúčtovala smluvní pokuty stanovené pevnou částkou po , částka, (celkem , částka, ). Ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, žalobkyně žalovanému naúčtovala účelně vynaložené náklady v celkové výši , částka, . Dále byly žalovanému ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, účtovány úroky po , částka, (celkem , částka, ) a ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, mu byly účtovány též poplatky za bezpečnou splátku po , částka, (celkem , částka, ). Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni částku , částka, , sestávající z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků za bezpečnou splátku ve výši , částka, , úroků v celkové výši , částka, , účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a smluvních pokut v celkové výši , částka, . Dne , datum, byla žalovanému odeslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzva ze dne , datum, .

5. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky pak odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb. o elektronickém podpisu, účinný od , datum, , který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce účinné od , datum, (dále jen „eIDAS“), upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů.

6. Podle článku 3 bodu 9 až 12 eIDAS se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

7. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí: a) být jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňovat identifikaci podepisující osoby; c) být vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) být k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

8. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

9. Smlouva, o níž žalobkyně tvrdí, že byla uzavřena písemně dle názoru soudu ovšem nesplnila podmínky ohledně elektronického podpisu, neboť nebyly splněny požadavky uvedené v § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, když úvěr byl poskytnut na základě vyplněného formuláře na stránkách žalobkyně, a to www.kamali.cz a podpis žalovaného byl nahrazen podpisovým ověřujícím kódem ze SMS, který byl žalovanému zaslán na jeho mobilní telefon. V průběhu procesu uzavření tvrzené úvěrové smlouvy nebyl obsažen žádný úkon žalovaného, jenž by bylo možné označit za uznávaný elektronický podpis. Žalobkyně tedy dostatečně neosvědčila, že podpis žalovaného (v úvěrové smlouvě v části u „Podpisů smluvních stran – Za Vás jako za klienta) je jednoznačně spojen s podepisující osobou tedy s žalovaným. Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. sice písemnou formu nevyžaduje, neboť požadavek na její formu vznesený v ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, nesplnění této povinnosti nesankcionuje neplatností, nicméně v předmětné věci však žalobkyně tvrdila, že smlouva uzavřena písemně byla a v tomto případě by pak musela být žalovaným podepsána. To však v řízení prokázáno nebylo. S ohledem na tuto skutečnost nelze z tohoto hlediska na smlouvu o úvěru hledět jako na řádně uzavřenou, neboť ji žalovaný řádně dle stanovených norem nepodepsal a smlouva je tak neplatná.

10. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši , částka, , má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, , má povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Soud proto podané žalobě vyhověl co do částky , částka, s úroky z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když s ohledem na většinový neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.