21 C 58/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Štěpánkou Kadlecovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 241 192 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úroky z prodlení z této částky za dobu od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutím, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně tuto částku požaduje na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, . Žalovaná částka představuje novou jistinu úvěru po zesplatnění ve výši , částka, včetně úroku přirostlého ke dni zesplatnění, smluvní pokutu za prodlení žalovaného se třemi splátkami ve výši , částka, , náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se třemi splátkami ve výši , částka, a smluvní pokutu za dobu od zesplatnění úvěru do podání žaloby ve výši , částka, . Dále žalobkyně požaduje úrok z částky , částka, ve výši 68,34 % ročně za dobu od , datum, do , datum, a ve výši 12 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován z § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , předsmluvního formuláře a oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem v sazbě 68,33 % ročně. Celkovou dlužnou částku , částka, se žalovaný zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr (tzv. RPSN) činí 94,37 %. Dle bodu 6.1. smlouvy je žalovaný v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, za každou takovou splátku. Smluvní pokuta je splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení, přičemž souhrn smluvních pokut může činit maximálně , částka, za každý kalendářní rok. Dle bodu 6.2. smlouvy je žalovaný v případě prodlení s úhradou splátky o délce 15 dnů povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, za každou takovou splátku. Smluvní pokuta je splatná do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Dle bodu 6.3. smlouvy dojde v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů k zesplatnění úvěru, tj. jistiny, úroku, smluvních pokut a náhrady vynaložených nákladů. Dle bodu 6.4. smlouvy se jistina a úroky stávají ke dni zesplatnění novou jistinou úvěru, kterou je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Je-li žalovaný v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru, vzniká mu dle bodu 6.5. smlouvy povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Z dokladu , právnická osoba, o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, byla na bankovní účet žalovaného zaslána žalobkyní částka ve výši , částka, s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , které souhlasí s číslem smlouvy o úvěru.

5. Dle předložených důkazů měla žalobkyně pro účely posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr k dispozici výpis NRKI a hodnocení klienta. Z těchto listin vyplývá, že měsíční příjmy žalovaného měly činit , částka, a měsíční výdaje , částka, .

6. Z karty klienta vyplývá, že žalovaný do dne zesplatnění úvěru uhradil žalobkyni šest splátek v celkové výši , částka, . Dopisy ze dne , datum, , , datum, a , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru. V dopisu ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalovanému, že došlo v souladu se smlouvou o úvěru k zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 65 dnů. Z předžalobní výzvy a podacího archu je pak zřejmé, že dne , datum, zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Účastníci měli vůli uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., kterou soud hodnotí jako smlouvu mezi podnikatelem ve smyslu § 420 a násl. o. z. (žalobkyní) a spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. (žalovaným).

11. Dále se soud zabýval platností smlouvy o úvěru z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků, přičemž zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce či o úvěru, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

12. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data/Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestavy 1144 a 1193, soud zjistil, že v říjnu 2024, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, průměrná úroková sazba pro kontokorenty a revolvingové úvěry poskytované domácnostem bankami činila v průměru 15,32 % ročně a průměrná roční procentní sazba nákladů (RPSN) úvěrů na spotřebu poskytovaných bankami činila 8,85 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční úroková sazba 68,34 % a roční procentní sazba nákladů 94,37 %, tvoří takto sjednaný úrok a RPSN mnohonásobek v té době obvyklé úrokové míry, přičemž takto nepřiměřená výše nemůže být odůvodněna vyšší rizikovostí nebankovních úvěrů. V intencích výše uvedené judikatury pak dospěl soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se ostatního, nežli jistiny je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.

13. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o úroku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lzeli předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši úroku včetně poplatků. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán úrok, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným by vůbec nedošlo. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek.

14. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání peněžní prostředky ve výši , částka, , má žalovaný povinnost tuto částku podle § 2991 a násl. o. z. vrátit jako bezdůvodné obohacení, a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Žalovaný uhradil celkem částku , částka, a soud mu tedy uložil, aby žalobkyni zaplatil částku , částka, společně s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně neúspěšnou. Domáhala se úhrady celkové částky , částka, , přičemž úspěšnou byla pro částku , částka, (tj. , částka, = 100 %, , částka, = 47 % po zaokrouhlení). Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí na straně žalobkyně 47 % a na straně žalovaného 53 %, tedy 6 % úspěchu na straně žalovaného. Žalovanému však v souvislosti s vedením sporu žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.