23 C 123/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolinou Tolarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 1 495 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 495 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 495 Kč za dobu od 11. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, Okresnímu soudu Plzeň-jih soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to na účet okresního soudu okres číslo variabilní symbol do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou k soudu dne 2. 7. 2021 se žalobkyně domáhala rozhodnutí soudu o povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 1 495 Kč představující náklady odborného lékařského vyšetření žalovaného uskutečněného v důsledku dopravní kontroly žalovaného dne 27. 12. 2020. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. Na základě těchto listinných důkazů, a to konkrétně úředního záznamu stát. instituce, číslo jednací číslo ze dne 27. 12. 2020, žádosti o lékařské a toxikologické vyšetření ze dne 27. 12. 2020, výsledku chemicko-toxikologického vyšetření ze dne 4. 1. 2021, faktury č. anonymizováno ze dne 31. 12. 2020 a faktury číslo ze dne 11. 1. 2021, výpisů z účtu a výzvy k úhradě ze dne 16. 4. 2021 vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný se dne 27. 12. 2020 po předchozí výzvě stát. instituce podrobil orientačnímu testu na přítomnost omamných látek v těle, který vyšel pozitivně. Následně byl vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, které podstoupil téhož dne v anonymizována dvě slova v obec. V souvislosti s uvedeným vyšetřením byla žalobkyni fakturována částka 629 Kč za lékařské vyšetření a částka 720 Kč za toxikologické vyšetření moči dne 22. 1. 2021 a 29. 1. 2021. Žalovaný byl do zdravotnického zařízení převezen anonymizováno stát. instituce, náklady na převoz byly žalobkyní vyčísleny částkou 146 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 495 Kč vyzván dopisem ze dne 16. 4. 2021, v němž mu byla stanovena patnáctidenní lhůta k úhradě, doposud však neuhradil ničeho. Podle ustanovení § 24 odst. 2 a 5 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon“) prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření a toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření a toxikologického vyšetření vznikly. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona také náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. S ohledem na výše uvedené skutečnosti byla žaloba shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že se žalovaný v průběhu anonymizována dvě slova podrobil orientačnímu testu na přítomnost omamných látek v těle, který vyšel pozitivně a následně byl stát. instituce vyzván k podstoupení odborného lékařského vyšetření. V souladu s výše citovaným ustanovením § 24 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek je proto žalovaný povinen uhradit náklady spojené s vyšetřením, které žalobkyně uplatnila ve výši dané zákonem č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ve spojení s vyhláškou č. 358/2019 Sb. v částce 1 495 Kč. Žalobkyně má nárok na úhradu nákladů za vyšetření, které hradila za žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný dluh vůči žalobkyni přes výzvu dobrovolně neuhradil, proto mu soud uložil tuto povinnost svým rozhodnutím. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož úspěšný žalobce má právo na plnou náhradu nákladů řízení v návaznosti na § 151 odst. 3 o. s. ř., tj. za dva úkony po 300 Kč. Výrok o povinnosti zaplatit soudní poplatek je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatků osvobozen. V daném případě je žalobce osvobozen od povinnosti zaplatit soudní poplatek dle zákona o soudních poplatcích, a tudíž na žalovaného přešla povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků. Poplatek bude zaplacen na účet soudu číslo variabilní symbol. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.