23 C 17/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolinou Tolarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví <b>I. Určuje se, že žalobkyně je vlastnicí podílu ve výši ideální poloviny ½ ve vztahu k celku na pozemku – zastavěné ploše a nádvoří st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec], jehož součástí je stavba – budova bez čísla popisného nebo evidenčního, způsob využití garáž, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště plzeň-jih na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 443 955 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 2. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je vlastníkem podílu ve výši ideální poloviny ve vztahu k celku pozemku st. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], jehož součástí je stavba – budova bez č.p. a č.e. V návrhu uvedla, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem s právní mocí ke dni 7. 2. 2017 a k tomuto datu zaniklo společné jmění manželů. Výše uvedená nemovitost byla zakoupena za trvání manželství, kupní smlouvou ze dne 3. 9. 2009 a byť tvořila součást společného jmění manželů – účastníků, je v katastru nemovitostí evidována na jméno žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že do tří let od zániku společného jmění manželů nedošlo k vypořádání výše uvedené nemovité věci a tato se tak na základě zákonné fikce dle § 741 písm. b) o.z. nachází v podílovém spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu, že předmětná nemovitost je v katastru nemovitostí vedena na jméno žalovaného a tento zápis není možné napravit souhlasným prohlášením účastníků, má žalobkyně na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem.

2. Žalovaný ve svém vyjádření s podanou žalobou nesouhlasil. Namítl, že dne 21. 12. 2016 účastníci uzavřeli dohodu o úpravě majetkových poměrů pro dobu po rozvodu. Předmětem této dohody byla i výše uvedená nemovitost, která měla být na základě dohody nadále zapsána jako výlučné vlastnictví žalovaného. Dohoda ze dne 21. 12. 2016 byla uzavřena platně a v souladu s vůlí obou účastníků. Žalovaný dále namítl nedostatek naléhavého právního zájmu žalobkyně na tomto určení vlastnického práva a skutečnost, že o předmětnou nemovitost se po celou dobu staral výhradně žalovaný, prováděl její údržbu a žalobkyně o nemovitost neprojevila žádný zájem, nikdy ji nenavštívila, neudržovala a své domnělé vlastnické právo nikdy po rozvodu manželství nenárokovala.

3. Rozsudkem ze dne 29. 6. 2022, č.j. [číslo jednací] zdejší soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Soud akcentoval vůli účastníků týkající se sporné nemovitosti a vyjádřenou v dohodě o úpravě jejich majetkových poměrů, kterou oba účastníci považovali za platnou. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 9. 11. 2022, č.j. [číslo jednací] vydaný rozsudek zrušil a věc vrátil zdejšímu k dalšímu řízení. Zdůraznil právní domněnku zakotvenou v ustanovení § 741 písm. c) o.z. a skutečnost, že katastru nemovitostí nebyl v zákonné lhůtě předložen návrh na vklad vlastnického práva dle dohody účastníků o úpravě jejich majetkových poměrů. Soudu prvního stupně odvolací soud uložil zabývat se tvrzením žalovaného o tom, že spornou nemovitost nabyl ze svých výlučných prostředků získaných darem od matky.

4. Z výpisu z katastru s nemovitostí vzal soud za prokázané, že žalovaný je veden jako výlučný vlastník shora uvedených nemovitostí – pozemku – zastavěné plochy a nádvoří st. p. [číslo] jehož součástí je stavba – budova bez č.p. a č.e., garáž v obci a [katastrální uzemí], a pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsaných na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-jih pro obec a [katastrální uzemí]. Jako nabývací tituly jsou evidovány kupní smlouvy ze dne 10.8.2009 a 3.9.2009, dohoda o úpravě majetkových poměrů účastníků zavkladována nebyla.

5. Z kupní smlouvy ze dne 3. 9. 2009 vzal soud za prokázané, že žalovaný jako kupující uzavřel s [jméno] [příjmení] jako prodávajícím kupní smlouvu ohledně již zmíněného pozemku st. [parcelní číslo] včetně na něm stojící stavby bez č.p./č.e., garáže za kupní cenu ve výši 94 000 Kč. Prodávající v této smlouvě potvrdil, že dne 11.4.2009 obdržel od kupujícího zálohu na kupní cenu ve výši 50 000 Kč. Doplatek kupní ceny měl být dle smluvních ujednání uhrazen bez zbytečného odkladu po vkladu vlastnického práva dle této smlouvy do katastru nemovitostí, a to v hotovosti, k rukám prodávajícího v místě bydliště kupujícího. Dle ověřovacích doložek na smlouvě prodávající smlouvu vlastnoručně podepsal dne 10.7.2009 před úřadem městské části [obec a číslo] a kupující dne 3.9.2009 před [stát. instituce].

6. Z potvrzení o předání a převzetí peněžní částky ze dne 11.4.2009 vzal soud za prokázané, že pan [jméno] [příjmení] potvrdil, že dne 11.4.2009 převzal od žalovaného částku 50 000 Kč jako zálohu na kupní cenu garáže. Tutéž skutečnost osvědčuje také stvrzenka o zaplacení ze dne 11.4.2009, podepsaná žalovaným a panem [jméno] [příjmení].

7. Žalovaný k důkazu předložil čestná prohlášení pana [jméno] [příjmení], který prohlásil, že kupní cenu mu za přítomnosti žalovaného uhradila jeho matka paní [příjmení] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], která prohlásila, že paní [jméno] [příjmení] jí v minulosti bylo oznámeno, že svému synovi zakoupila řadovou garáž od pana [jméno] [příjmení].

8. Z dohody účastníků o úpravě majetkových poměrů ze dne 21. 12. 2016 včetně dodatku ze dne 31. 8. 2017 soud zjistil, že účastníci se dohodli, že předmětná nemovitost byla pořízena za trvání manželství a bude nadále zapsána jako výlučné vlastnictví žalovaného. Dodatkem k uvedené dohodě ze dne 31. 8. 2017 účastníci následně upravili svou dohodu v části týkající se jiných nemovitostí a současně ujednali, že ostatní ujednání dohody o úpravě vzájemných majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství se nemění.

9. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 30.1.2017, č.j. [číslo jednací], vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dnem 7. 2. 2017.

10. Z kupní smlouvy ze dne 10.8.2009 vzal soud za prokázané, že žalovaný jako kupující zakoupil od manželů [příjmení], jako prodávajících za kupní cenu 1 000 Kč pozemek st. p. [číslo] o výměře 3 m2 v [katastrální uzemí]. Tento pozemek byl zastavěn garáží bez č.p. / č.e., postavené i na stavebním pozemku st.p. [číslo].

11. Z kupní smlouvy ze dne [číslo] vzal soud za prokázané, že žalovaný jako prodávající prodal panu [jméno] [příjmení] nemovitost – garáž bez č.p. / č.e. postavenou na stavební parcele st. p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Ze snímku katastrální mapy vyplývá, že tato garáž se nachází ve stejné lokalitě jako garáž, která je předmětem tohoto sporu.

12. Kupní smlouvou ze dne 28.8.2007 bylo prokázáno, že účastníci jako prodávající prodali společnou nemovitost – budovu s prodejnami [adresa] a pozemky st.p. [číslo] parc. č. [rok] v [katastrální uzemí], za kupní cenu 3 000 000 Kč.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že s žalovaným bývali sousedé, následně se přestěhoval do [obec]. Svědek k věci vypověděl, že v době, kdy již bydlel v [obec], byl osloven žalovaným a prostřednictvím matky žalovaného, že by pro žalovaného koupila svědkovu garáž v [obec], kterou sám nevyužíval. Zájemcem o garáž byl žalovaný, jeho matka však měla svědkovi sdělit, že by garáž žalovanému koupila. Kupní smlouvu dojednával právě s matkou žalovaného, od které převzal zálohu ve výši 50 000 Kč a následně i doplatek. U předání peněz byl vždy pouze svědek a matka žalovaného. Smlouva se podepisovala v té garáži. U podpisu smlouvy byl on s matkou žalovaného a také žalovaný. Tehdy byla složena i zmíněná záloha. Doplatek pak dostal dodatečně v bytě u jeho matky. Pokud jde o jím sepsané čestné prohlášení, tak o sporu samotném mu bylo známo, že žalovaný se o garáž soudí a předmětem řízení je to, kdo jí kupoval.

14. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je sestřenicí žalovaného. S jeho matkou se tehdy navštěvovaly a ona jí říkala, že žalovanému musí koupit garáž, že by jí potřeboval. Chtěla jí koupit pouze jemu, protože s žalobkyní měly špatné vztahy. Oni mají garáž hned vedle, tak věděla, kde to je. Kdy ke koupi došlo, už si přesně nepamatuje. Pokud jde o kupní cenu, bylo to kolem 100 000 Kč. S žalovaným se tehdy příliš nenavštěvovali, spíše s jeho matkou. Poté, co to jeho bývalá žena dala k soudu, se s žalovaným náhodně potkali a ona mu nabídla, že dosvědčí, že tu garáž pro něj koupila jeho matka.

15. K důkazu byli vyslechnuti také oba účastníci řízení. Žalobkyně vypověděla, že předmětnou garáž kupovali za trvání manželství jako investici. Nacházela se vedle garáží, které už vlastnili. Manželství s žalovaným bylo v té době už nefunkční a měla v úmyslu se rozvést. Na té koupi se domluvil s panem [příjmení]. Peníze tehdy na takovou investici s žalovaným měli, neboť předtím prodávali obchod a kupní cenu si rozdělili. Ona si ze své části pořídila nové auto. V té době měli oba dva také příjem z podnikání. Kupní cena za garáž byla asi 90 000 Kč O tom, zda měl žalovaný nějaké úspory, neměla přehled. Ona měla úspory z prodeje toho obchodu. Jak již uvedla, peníze na koupi té garáže měli, proto nebyl důvod, aby na to přispívala matka žalovaného. Nebylo také obvyklé, že by matka žalovanému takovéto dary dávala. K jejich majetkovému vypořádání uvedla, že předmětem jejich dohody o vypořádání společného jmění měl být mimo jiné obchod, který měl být rozdělen na větší a menší část, přičemž žalovaný měl dostat tu menší část a to mu mělo být kompenzováno právě tou garáží. Žalovaný však od smlouvy odstoupil a dohodu vypověděl. Garáž vnímala jako jejich společné vlastnictví, tak s ní také bylo v dohodě o majetkovém vypořádání nakládáno.

16. Žalovaný k věci vypověděl, že účelem koupě té garáže bylo získání prostoru pro jeho podnikání. Kupovala mu ji matka ze svých finančních prostředků. Tehdy s ní byl v těch garážích a ona dala panu [příjmení] peníze. Potvrzení převzetí zálohy podepisoval, ale už si nepamatuje, zda to bylo přímo při podpisu smlouvy. Peníze se předávaly u garáže. Okolnosti podpisu smlouvy už si nepamatuje, nevzpomíná si, kde se smlouva podapsala ani zda se potkali při podpisu s prodávajícím. S ohledem na místa jejich bydlišť nevyloučil, že smlouva se podepisovala distančně. Pokud jde o skutečnost, že žalovaný krátce po koupi této garáže prodával jinou, k tomu uvedl, že byl k takovému kroku nucen (žalobkyní), když účelem mělo být získání prostředků pro vedení domácnosti. Většinu věcí z následně prodávané garáže pak přesunul do garáže zakoupené právě od pana [příjmení]. Žalovaný vypověděl, že se domnívá, že v předmětné době si žili nadprůměrně, nestrádali, neměli žádné půjčky. Potvrdil tvrzení žalobkyně o dřívějším prodeji nemovitosti v jejich společném vlastnictví za 3 miliony K4, z čehož náleželo žalovanému 1,5 milionu Kč. Žalovaný si nevzpomínal, zda nějaké prostředky získané zmíněným prodejem nemovitosti měl ještě v době, kdy kupoval předmětnou garáž, nebylo to pro něj podstatné. Nebyl schopen ani uvést, zda finanční prostředky na koupi garáže v předmětné době sám měl či nikoli, nebylo to pro něj podstatné. Co se týče důvodů, proč garáž měla financovat jeho matka, uvedl, že mu chtěla udělat radost, přičemž jí byly známy problémy, které účastníci v manželství měli.

17. V daném případě byla podána určovací žaloba dle § 80 o. s. ř. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadované určení, neboť jinou cestou nemůže dosáhnout žalobou požadovaného stavu a příslušného zápisu v katastru nemovitostí a její právní postavení by bylo nadále nejistým. Soud proto přistoupil k věcnému projednání podané žaloby.

18. Podle ustanovení § 709 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku 19. Podle ustanovení § 736 o.z., platí, že je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

20. Podle § 738 o.z dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv.

21. Podle § 739 odst. 1 o.z. dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.

22. Podle ustanovení § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

23. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že je vlastnící podílu o velikosti ideální jedné poloviny výše uvedené nemovitosti (garáže) s odůvodněním, že ačkoliv je tato nemovitost v katastru nemovitostí zapsána ve výlučném vlastnictví žalovaného, byla fakticky součástí společného jmění manželů – účastníků, neboť byla pořízena za trvání manželství. Vzhledem k tomu, že do tří let od zániku společného jmění manželů pro rozvodu manželství účastníků nedošlo k jejímu vypořádání, je nemovitost dle žalobkyně v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Žalovaný tvrzení žalobkyně rozporoval s tím, že předmětná garáž součástí společného jmění manželů vůbec nebyla, neboť tuto nabyl do svého výlučného vlastnictví jako dar od své matky. K okolnostem prodeje garáže byla k důkazu provedena kupní smlouva včetně stvrzenky o úhradě zálohy kupní ceny. Veškeré tyto listiny byly podepsány jak žalovaným, tak prodávajícím. Dle nich měla být záloha na kupní cenu uhrazena žalovaným dne 11.4.2009 Smlouva pak byla podepsána prodávajícím 10.7.2009 v [obec] a kupujícím – žalovaným 3.9.2009 v [obec]. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] byla v této části v rozporu s uvedenými listinami, kdy svědek vypovídal, že smlouvy byly podepisovány v prodávané garáži jím i žalovaným a při podpisu smlouvy měla být předána i záloha kupní ceny právě matkou žalovaného. Pokud měl k věci vypovídat sám žalovaný, uváděl, že si na okolnosti podpisu smlouvy nevzpomíná. Nepamatoval si též, kdy byla předána záloha kupní ceny. Pokud jde o výpověď druhé svědkyně navržené žalovaným, jeho sestřenice, ta pouze vypověděla, že si vzpomíná, že matka žalovaného ji sdělovala, že žalovanému od pana [příjmení] zakoupila garáž. Tato výpověď není způsobilá vyvrátit skutečnosti vyplývající z listinných důkazů a uvedené výše. Matka žalovaného s ohledem na svůj věk a zdravotní stav v řízení vypovídat nemohla. Pokud jde o další skutečnosti, které z provedeného dokazování vyplynuly, tyto nenasvědčují tomu, že by skutečnosti tvrzené žalovaným byly pravdivé. Žalovaný při své výpovědi uváděl, že důvodem pořízení garáže byla skutečnost, že ji potřeboval, potřeboval skladovací prostory pro své podnikání. V relativně krátké době po koupi této garáže však jinou garáž v téže lokalitě prodával. Důvodem k prodeji této garáže pak mělo být získání finančních prostředků pro rodinu. To za situace, kdy, jak sám při své účastnické výpovědi uvedl, životní úroveň jejich rodiny byla dobrá až nadprůměrná, neměli žádné půjčky, nestrádali. Navíc dva roky před koupí předmětné garáže prodávali účastníci jinou svou nemovitost za kupní cenu 3 miliony Kč. Tento popis majetkové situace účastníků také nenasvědčuje tomu, že by bylo nutné, aby žalovaný čerpal na koupi garáže dar od své matky, když lze předpokládat, že bylo v jeho finančních možnostech, aby tuto koupi financoval sám. Žalovaný tak své důkazní břemeno neunesl a neprokázal, že by předmětná garáž byla jeho výlučným vlastnictvím. Přičemž bylo na žalovaném, aby, pokud chtěl být ve sporu úspěšným, aby tuto skutečnost prokázal bez jakýchkoli pochybností. Jako věc, která byla pořízena za trvání manželství účastníků tak předmětná garáž tvoří součást jejich společného jmění. Tomu nasvědčuje též dohoda o jejich majetkovém vypořádání, která předmětnou garáž mezi nemovitostmi nabytými za trvání manželství zmiňuje. Ačkoli se účastníci dohodli na tom, komu má po rozvodu manželství připadnout do vlastnictví, nebyl ve lhůtě tří let od rozvodu manželství podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Nebyla tedy v zákonné lhůtě vypořádána a v souladu s ustanovením § 741 písm. b) o.z. je podílovým vlastnictvím obou účastníků, přičemž jejich podíly jsou stejné. Soud proto podané žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku když určil, že žalobkyně je vlastnicí podílu ve výši ideální jedné poloviny ve vztahu k předmětné nemovitosti.

24. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

25. V projednávané věci byla úspěšná žalovaná, má tedy podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 43 955 Kč. Tato částka se skládá z částky 10 000 Kč za zaplacený soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně i soudem odvolacím. Dále z odměny za právní zastoupení, za celkem 11 úkonů právní služby před soudy obou stupňů po 2 500 Kč, stanovené dle advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů ve výši 11 režijních paušálů po 300 Kč, z náhrady cestovních výdajů za cestu právního zástupce žalobkyně k soudnímu jednání a zpět v celkové částce 2 155 Kč a náhrady času promeškaného cestou právního zástupce k žalobkyně k soudním jednáním a zpět v částce desetkrát 200 Kč.