23 C 174/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolinou Tolarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 331,82 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 331,82 Kč s úrokem ve výši 45 % ročně z částky 11 331,82 Kč za dobu od 1. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 11 331,82 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 825 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 30.9.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11 331,82 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 3.3.2021 (dále jen„ smlouva“) mezi žalobcem a žalovaným prostřednictvím webových stránek [webová adresa] ‚Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku v celkové výši 20 000 Kč, resp. 18 740 Kč, když rozdíl mezi uvedenými částkami představuje provizi pro poskytovatele platebních služeb. Žalovaný se zavázal poskytnuté platební prostředky včetně příslušenství vrátit dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaný však dlužnou částku řádně nesplácel a ke dni podání návrhu dlužil žalobci částku 11 331,82 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

4. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala pravdivost svých žalobních tvrzení. Při hodnocení těchto důkazů soud hleděl k tomu, že důkazy si navzájem neodporují, a že žalovaný tvrzení žalobkyně nikterak nezpochybnil. Výše označenou smlouvou žalobkyně prokázala její uzavření a její obsah. Ten odpovídal tvrzením žalobkyně v žalobě – žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve 12 měsíčních splátkách ve výši 2 100 Kč, splatných vždy do 2. dne v měsíci. Celkem tak měl žalovaný uhradit žalobci včetně provize za poskytnutí zápůjčky částku 25 200 Kč. Současně si strany ujednaly úrok ve výši 45% ročně a úrok z prodlení ve výši 0,1% z celkové dlužné částky za každý den prodlení. Dále se účastníci dohodli, že jednotlivé platby budou započteny nejdříve na úrok z prodlení, poté na smluvní úrok a na jistinu. Z výpisu z [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že zápůjčka byla žalobcem poskytnuta dne 3.3.2021 a ve výši 18 740 Kč vyplacena na účet č. [bankovní účet], což je dle předložených výpisů z účtu účtem žalovaného. Dle předloženého přehledu plateb žalovaný uhradil žalobci na v šesti splátkách celkem částku 12 173,40 Kč. Žalobce proti žalovanému dále uplatnil nárok na zaplacení smluvního úroku a úroku z prodlení. Žalovaný dluh dobrovolně neuhradil, a to ani poté, co mu byla dne 18.8.2021 zaslána předžalobní upomínka, kterou byl vyzván k dodatečné úhradě dluhu do deseti pracovních dnů.

5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

8. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce se žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o. z., na jejímž podkladě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka. Žalovaný však zapůjčenou částku v rozporu s uzavřenou smlouvou včas nevrátil a žalobce se po právu domáhá úhrady zbývající dlužné částky, včetně dohodnutého úroku a úroku z prodlení. Soud proto rozhodl tak, jak je shora uvedeno a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 11 331,82 Kč s příslušenstvím.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 825 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 331,82 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t., tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 185 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.