23 C 186/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolinou Tolarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 880 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 560 Kč za dobu od 14. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 160 Kč za dobu od 28. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 160 Kč za dobu od 28. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhala zaplacení částky 2 880 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 14. 12. 2015, [číslo] [číslo] ze dne 25. 10. 2019, jejichž nedílnou součástí byla i kupní smlouva na koncové zařízení [specifikace koncového zařízení] a Všeobecné podmínky společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] Na základě uvedených účastnických smluv se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému služby elektronických komunikací a zároveň se na základě uzavřené kupní smlouvy zavázala poskytnout ke koupi výše specifikované koncové zařízení. Žalovaný se zavázal k úhradě ceny poskytnutých služeb a k úhradě sjednané kupní ceny ve výši 3 689 Kč formou splátek po 160 Kč (celkem 23 splátek). Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal splátky hradit dle jednotlivých vyúčtování, a to vyúčtování [číslo] za období od 13. 4. 2020 do 12. 5. 2020 splatné dne 27. 5. 2020 v částce 1023,99 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 160 Kč, dále vyúčtování [číslo] za období od 13. 5. 2020 do 12. 6. 2020 splatné dne 27. 6. 2020 v částce 1 300,5 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 160 Kč a vyúčtování [číslo] splatné dne 13. 10. 2020 v částce 2 560 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 2 560 Kč. Na základě těchto vyúčtování tak žalovaný dluží částku v celkové výši 2 880 Kč představující dlužné splátky za zakoupené koncové zařízení [název]. Žalovanému byly v souladu s ustanovením § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle ustanovení § 49 a násl. o.s.ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalovanému doručeny, i když se o nich nedozvěděl. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] [číslo] shora uvedených faktur za vyúčtování služeb, výpovědi účastnických smluv ze dne 17. 8. 2020 a zaslané předžalobní upomínky ze dne 7. 6. 2021, dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: Z důkazů předložených žalobkyní vzal soud za prokázané, že žalobkyně provozuje a vlastní síť pro poskytování služeb elektronických komunikací a žalovaný byl povinen dle výše uvedených vyúčtování hradit cenu za služby elektronických komunikací a za koncová zařízení, která byla žalovanému vyúčtována fakturami [číslo] [číslo] [číslo]. Žalovaný však svoji povinnost k úhradě nesplnil a dluží žalobkyni částku v celkové výši 2 880 Kč. Žalobkyně proto dopisem ze dne 17. 8. 2020 účastnické smlouvy, uzavřené s žalovaným, vypověděla. K úhradě nedošlo ani poté, co byla žalovanému žalobkyní zaslána výzva ze dne 7. 6. 2021. Jestliže tedy žalovaný poskytnuté služby žalobkyni neuhradil, je ve smyslu § 1970 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu a věřitel má právo dle plnění požadovat též úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka odpovídá předloženým důkazům a úroky z prodlení byly požadovány v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení účastníka advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 2 880 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.