23 C 57/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní titul Karolinou Tolarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 800 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 800 Kč za dobu od 7. 3. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 11. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 3 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu o [anonymizována čtyři slova] [číslo] jejíž nedílnou součástí byly [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal za tyto služby platit řádně dle [anonymizována dvě slova] ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Nedílnou součástí [anonymizována dvě slova] [číslo] bylo Smluvní ujednání ke kupní smlouvě obsažené přímo v textu [anonymizována dvě slova], na základě kterého uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným kupní smlouvu na dvě koncová zařízení a to [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [anonymizováno] a [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [anonymizováno]. Dle smluvního ujednání se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně zbývající část sjednané kupní ceny za výše uvedená zařízení formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 950 Kč. Žalovaný však své povinnosti porušil, když řádně a včas neuhradil sjednané splátky dle vyúčtování [číslo] ze dne 19. 2. 2018, splatného dne 6. 3. 2018. Jelikož žalovaný přestal hradit předepsané splátky za koncová zařízení, zesplatnil právní předchůdce žalobkyně zbývající splátky a vyúčtoval je žalovanému v celkové výši 3 800 Kč. Právní předchůdce žalobkyně požadoval po žalovaném též úrok z prodlení ve výši 8,5 % ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného vyúčtování, tedy od 7. 3. 2018 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupila [právnická osoba] pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, čímž se jeho souhlas předpokládá podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“ nebo„ občanský zákoník“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o [anonymizováno 6 slov] ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., zákona o elektronických komunikacích. Uzavření smlouvy mezi účastníky bylo v řízení doloženo smlouvou [číslo] z níž zároveň vyplývá, že nedílnou součástí uzavřené smlouvy účastnici určili [anonymizována tři slova], jakož i [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], které byly rovněž předloženy, a bylo z nich zjištěno oprávnění a zároveň povinnost právního předchůdce žalobkyně provádět platební transakce dle příkazu účastníka. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli dle ustanovení § 2075 o. z. kupní smlouvu na koncová zařízení, která byla nedílnou součástí výše uvedené účastnické smlouvy. Dle kupní smlouvy měl žalovaný uhradit zbývající část kupní ceny za koncová zařízení ve formě pravidelných měsíčních splátek s tím, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému poskytnuté služby fakturou [číslo] ze dne 19. 2. 2018 splatnou dne 6. 3. 2018. Žalovaný vyúčtovanou částku, a to 3 800 Kč za poskytnuté služby, ve lhůtě splatnosti neuhradil a tím se staly splatné všechny dosud neuhrazené splátky kupní ceny koncového zařízení. Smlouvou o [anonymizována dvě slova] ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka žalovaného postoupena [právnická osoba] žalobkyni. K úhradě žalované částky nedošlo ani poté, co byla žalovanému žalobkyní zaslána výzva ze dne 11. 9. 2020. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by na svůj dluh žalovaný byť částečně hradil, povinnost k úhradě dluhu mu byla uložena soudem, a to včetně povinnosti zaplatit (zákonné) úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (á 200 Kč) a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Soud aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť žalobkyně opakovaně uplatňuje obdobné nároky žalobami, které nevyžadují žádnou zvláštní péči, co se týká odbornosti, a po všech stránkách se jedná o tzv. formulářovou žalobu. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokátky žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.