23 C 57/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolinou Tolarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 231 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 231 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 069 Kč za dobu od 15. 7. 2021 do zaplacení a 8,5 % ročně z částky 2 162 Kč za dobu od 17. 7. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení dlužného jízdného, přirážky k jízdnému a příslušenství, když žalovaný ve dnech 14. 7. 2021 a 16. 7. 2021 využil přepravních služeb společnosti právnická osoba, IČO a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanému byly v souladu s ustanovením § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle ustanovení § 49 a násl. o.s.ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalovanému doručeny, i když se o nich nedozvěděl. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným společností právnická osoba, a to dne 14. 7. 2021 vlakem ve směru obec část obce a dne 16. 7. 2021 vlakem směr obec. Na výzvu kontrolora se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou. Totožnost žalovaného byla zjištěna z občanského průkazu. Výše jízdného 231 Kč (69 Kč a 162 Kč) a přirážky k jízdnému v celkové výši 2 000 Kč vyplývají z tarifu společnosti právnická osoba Žalovaný navíc dne 16. 7. 2021 nastoupil do vlaku se psem, přičemž se kontrolorovi neprokázal platným jízdním dokladem za přepravu zvířete. Za to mu byla účtována další přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Pohledávka za žalovaného byla dne 19. 1. 2022 postoupena společností právnická osoba na žalobkyni. Žalovaný nezaplatil stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušil povinnost plynoucí jednak z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ale i ze zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (§ 37 odst. 6). Dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 odst. 5) a dle tarifu společnosti právnická osoba je žalovaný proto povinen uhradit cenu jízdného 231 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 3 000 Kč za uskutečněné jízdy a přepravu zvířete. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku v účinném znění, je založena aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 231 Kč s úrokovým příslušenstvím dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 231 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.) Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na pověření zvoleného soudního exekutora výkonem exekuce.