23 C 61/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolinou Tolarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 400 397,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 400 397,31 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ke dni 20. 2. 2022 ve výši 25 337,10 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni 20. 2. 2022 ve výši 9 392,21 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 400 397,31 Kč za dobu od 21. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 397,31 Kč za dobu od 21. 2. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 77 968 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 400 397,31 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne 19. 8. 2020 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 400 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků a poplatků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 471 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 1 060 Kč byla stanovena na den 20. 8. 2029. Tuto svoji povinnost však žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto ke dni 3. 4. 2021 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a to z důvodu porušení podmínek smlouvy.

2. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Žalovaný se k jednání nedostavil.

3. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Z úvěrové smlouvy číslo ze dne 19. 8. 2020 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr v částce 400 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 471 Kč (poslední splátka ve výši 1 060 Kč) spolu s úrokovou sazbu 8,99 %. Ujednání pod bodem 8.2 b) předmětné smlouvy opravňuje žalobkyni prohlásit celý dluh za okamžitě splatný a žádat jeho zaplacení v případě porušení smlouvy ze strany žalovaného. Dopisem nazvaným„ rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu“ bylo prokázáno, že žalobkyně využila svého práva a dluh žalovaného zesplatnila ke dni 3. 4. 2021. K uvedenému datu činil dluh žalovaného celkem 407 684 Kč. Z výpisu úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal a jakým způsobem byl úvěr splácen. Ze sazebníku žalobkyně vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému. Listinou nazvanou„ výzva k úhradě dluhu“ byl žalovaný dne 19. 1. 2022 vyzván, aby předmětný dluh uhradil.

4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

6. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.

7. Podle ustanovení § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

8. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 400 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 8,99 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení smlouvy a dluh žalovaného zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do smluvního úroku a úroku z prodlení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 77 968 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 16 016 Kč a nákladů zastoupení účastníka advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 400 397,31 Kč sestávající z částky 9 940 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 51 200 Kč ve výši 10 752 Kč. Vzhledem ke skutečnost že z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému byly právní zástupcem žalobkyně zaslány dvě výzvy k plnění, ale pouze jedna předžalobní upomínka, byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů za pět úkon právní služby a nikoli za šest, jak bylo ve vyúčtování právního zástupce žalobkyně uvedeno. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.