23 C 64/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolinou Tolarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 91 780 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 91 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 91 780 Kč za dobu od 11. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 912 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 8. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit jí společně a nerozdílně částku 91 780 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu, jejímž předmětem bylo užívání bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec], stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec], včetně příslušenství tohoto bytu v podobě spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy a spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří. Doba nájmu byla ve smlouvě sjednána na dobu určitou od 1. 5. 2019 do 30. 6. 2019. Vzhledem k tomu, že po uplynutí stanovené nájemní doby nedošlo mezi žalobkyní a žalovanými k uzavření žádné písemné dohody o prodloužení doby nájmu, byl nájem ukončen ke dni 30. 6. 2019. Předmětná nemovitost však byla ze strany žalovaných nadále neoprávněně užívána.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Jejich souhlas je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

4. Předloženými listinnými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem bylo užívání výše specifikované nemovitosti. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 5. 2019 do 30. 6. 2019. Po uplynutí takto sjednané doby nájmu nedošlo k jejímu prodloužení a nájem tak skončil ke dni 30. 6. 2019. Oba žalovaní však bez právního důvodu předmětnou nemovitost nadále neoprávněně užívali.

5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle ustanovení § 2217 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

7. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Pokud tedy oba žalovaní užívali neoprávněně předmětnou nemovitost i po skončení doby nájmu, tj. od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2020, mají povinnost zaplatit za tuto dobu dlužné nájemné, jakožto bezdůvodné obohacení. Obvyklé nájemné bylo znaleckým posudkem [číslo] ze dne 7. 7. 2020 určeno částkou 7 060 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení za 13 měsíců (červenec 2019 až červenec 2020) tak činí 91 780 Kč. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalované o vrácení bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 10. 8. 2020, odeslanou žalovaným téhož dne. S ohledem na skutečnost, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaných ani dodatečně uhrazena, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně za období od 11. 8. 2020 do zaplacení.

9. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Z uzavřené nájemní smlouvy bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo užívání výše specifikované bytové jednotky a doba nájmu byla ve smlouvě sjednána na dobu určitou od 1. 5. 2019 do 30. 6. 2019. S ohledem na skutečnost, že takto sjednaná doba nájmu nebyla mezi účastníky prodloužena, byl nájem ukončen ke dni 30. 6. 2019. Protože oba žalovaní po skončení nájemní doby byt neopustili a nadále ho bez právního důvodu neoprávněně užívali, domáhala se žalobkyně zaplacení částky v celkové výši 91 780 Kč představující dlužné nájemné za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2020, jakožto bezdůvodné obohacení. Soud shledal, že nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 o.z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 912 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 672 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 91 780 Kč sestávající z částky 4 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému tuto povinnost splnit k rukám právního zástupce žalobkyně.