23 C 77/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolinou Tolarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 27 029,71 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 029,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 029,71 Kč za dobu od 9. 6. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 537 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b> Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 5. 2022 domáhala zaplacení částky 27 029,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní kupní smlouvy na koncová zařízení [číslo] ze dne 7. 5. 2020, [číslo] ze dne 14. 9. 2020, [číslo] ze dne 14. 9. 2020, [číslo] ze dne 15. 9. 2020 a [číslo] ze dne 20. 10. 2020 a dále účastnickou smlouvu [číslo] ze dne 23. 9. 2020, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky [právnická osoba] [právnická osoba] a Ceník tarifů a služeb. Na základě uzavřené účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících. Mezi účastníky pak bylo uzavřeno také několik kupních smluv, kdy na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne 7. 5. 2020 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované koncové zařízení [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizováno 6 slov], přičemž část kupní ceny žalovaná uhradila jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část sjednané kupní ceny ve výši 5 980 Kč pak měla být uhrazena formou splátek po 260 Kč (celkem 23 splátek). Na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne 14. 9. 2020 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované koncové zařízení [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizováno 5 slov], přičemž část kupní ceny žalovaná uhradila jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část sjednané kupní ceny ve výši 5 060 Kč měla být uhrazena formou splátek po 220 Kč (celkem 23 splátek). Na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne 14. 9. 2020 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované koncové zařízení [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], přičemž část kupní ceny žalovaná uhradila jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část sjednané kupní ceny ve výši 6 670 Kč měla být uhrazena formou splátek po 290 Kč (celkem 23 splátek). Dále na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne 15. 9. 2020 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované koncové zařízení [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], přičemž část kupní ceny žalovaná uhradila jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část sjednané kupní ceny ve výši 5 290 Kč měla být uhrazena formou splátek po 230 Kč (celkem 23 splátek). Poslední kupní smlouvou [číslo] ze dne 20. 10. 2020 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované koncové zařízení [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], přičemž část kupní ceny žalovaná uhradila jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část sjednané kupní ceny ve výši 6 900 Kč měla být uhrazena formou splátek po 300 Kč (celkem 23 splátek). Strany si ve výše specifikovaných kupních smlouvách zároveň ujednaly, že podmínkou pro vznik a existenci splátkového kalendáře bude platnost alespoň jedné účastnické smlouvy s paušálním tarifním programem s výjimkou [anonymizováno] tarifu. Žalovaná se naopak zavázala k úhradě ceny poskytnutých služeb a k úhradě sjednaných kupních cen za koncová zařízení formou splátek. Žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala splátky hradit dle jednotlivých vyúčtování, a to vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 1. 2021 v částce 1 548 Kč a [číslo] splatné dne 27. 2. 2021 rovněž v částce 1 548 Kč. Žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním automaticky zesplatnila zbylé, dosud neuhrazené splátky a tyto žalované vyúčtovala ve vyúčtování splátek [číslo] splatné dne 8. 6. 2021 v částce 23 700 Kč. Kromě toho žalobkyně poskytla žalované pojištění„ [název produktu] [anonymizována dvě slova]“, které bylo sjednáno pro případ odcizení či nahodilého poškození koncového zařízení. Za tuto službu bylo žalované zasláno vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 3. 2021 v částce 233,71 Kč. Žalované byly v souladu s ustanovením § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle ustanovení § 49 a násl. o.s.ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalované doručeny, i když se o nich nedozvěděla. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] dále kupních smluv na koncová zařízení [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] shora uvedených faktur za vyúčtování služeb a zaslané předžalobní upomínky, dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: Z důkazů předložených žalobkyní vzal soud za prokázané, že žalobkyně provozuje a vlastní síť pro poskytování služeb elektronických komunikací a žalovaná byla povinna dle výše uvedených vyúčtování hradit cenu za služby elektronických komunikací a za koncová zařízení, která byla žalované vyúčtována fakturami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Žalovaná však svoji povinnost k úhradě nesplnila a dluží tak žalobkyni částku v celkové výši 27 029,71 Kč. Jestliže tedy žalovaná poskytnuté služby žalobkyni neuhradila, je ve smyslu § 1970 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu a věřitel má právo dle plnění požadovat též úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka odpovídá předloženým důkazům a úroky z prodlení byly požadovány v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 537 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 805 Kč a nákladů na zastoupení účastníka advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 27 029,71 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.