25 C 174/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 177 971,15 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně vzala podáním ze dne datum žalobu v souladu s § 96 odst. 1 o. s. ř. v tomto rozsahu zpět.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou původně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně a s úrokem 30 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Následně vzala žalobkyně žalobu co do úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zpět a požadovala tak úhradu částky částka (dlužná jistina částka a smluvní pokuta částka) s úroky ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do datum ve výši částka, s úroky ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO, a žalovanou. Na základě výše uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne datum žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to bezhotovostním převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala žalobkyni peněžní prostředky vrátit spolu s úroky, a to ve 24 měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, na základě, čehož jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, se kterou se ocitla v prodlení. Protože se žalobkyně ocitla se splácením úvěru v prodlení, žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila, a vyzvala žalovanou k jeho okamžité úhradě. Žalovaná byla dále v důsledku zesplatnění úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tedy od datum, povinna zaplatit úrok ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny částka až do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná celkem na svůj dluh uhradila částku ve výši částka. Poslední platba ze strany žalované byla uhrazena dne datum.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezhotovostně částku ve výši částka a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úroky. Úvěr měl být právní předchůdkyni žalobkyně splacen celkem ve 24 měsíčních splátkách po částka. Celkem tak měla žalovaná povinnost zaplatit částku ve výši částka. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 68,52 % p. a., roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 94,72 %. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši částka. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne 21 11. 2022 byla právní předchůdkyní žalobkyně, na účet žalované č. č. účtu, zaslána částka ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho okamžité úhradě. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy v Příloze č. hodnota je uveden výčet pohledávek, které byly postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni datum. Ve výčtu pohledávek je uvedena rovněž pohledávka za žalovanou. Dopisem žalobkyně ze dne datum bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřenou smlouvu o úvěru hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel profesionál. Soud proto shledal nutnost podrobit ujednání smlouvy korektivu dobrých mravů a aplikovat ustanovení občanského zákoníku chránící slabší stranu kontraktu (v souladu s ustanovením § 588 o. z.). Nelze totiž přehlížet požadavek nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele.

7. Soud se tedy zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 o. z., podle kterého je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, s ohledem na výši sjednaných poplatků. Tyto jsou sjednány způsobem, který nápadně připomíná cenu půjčených peněz (úroku), a nic na tom nezmění, jakým způsobem jsou označeny. Cena půjčených peněz je bez pochyby podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (v tomto případě téměř desetkrát, když RPSN smlouvy činila 94,72 % a výše obvyklé sazby v listopadu 2022, tedy v době uzavření smlouvy činila 9,63 %), stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry v relativně nízkých částkách a na relativně krátkou dobu, když z obojího je zřejmé, že osoby, které o úvěry žádají, jsou většinou v tíživé životní situaci. Žalobkyně si proto musí být minimálně vědoma toho, že takové osoby nebudou schopny půjčené peníze vrátit včas. Zahrne-li pro takový případ do svých podmínek sankce (v podobě například různých poplatků) za prodlení v nehorázných sumách, zneužívá tím svého (silnějšího) postavení věřitele (a profesionála) a takovému jednání, nemůže být přiznána soudní ochrana.

8. Jelikož nerovnováha v právech a povinnostech stran je v souzené věci významná, je nutno ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a v rozporu s dobrými mravy, neboť je třeba mít neustále na paměti, a aplikovat obecná ustanovení občanského zákoníku (vyjádřená v hlavě I.), která mají přednost před ostatními ustanoveními zákona. Protože soud smlouvu shledává absolutně neplatnou, uložil žalované, z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit dlužnou částku představovanou poskytnutými (a dosud nevrácenými) finančními prostředky ve výši částka, které se dostaly do majetkové sféry žalované (a o které byla žalobkyně ochuzena). Zároveň soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % jdoucí z této částky od datum do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož je vydání bezdůvodného obohacení splatné na výzvu, mohl soud žalobkyni přiznat nárok na zaplacení úroku z prodlení ode dne datum, jelikož z oznámení o postoupení pohledávky, jejíž součástí je i výzva k úhradě dluhu, ze dne datum (dodejka ze shodného data) vyplývá, že byla žalovaná poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky z dané smlouvy o půjčce nejpozději do datum (pozn. doručení žalované nejdříve dne datum, poté 10 denní lhůta k zaplacení stanovená v oznámení o postoupení pohledávky). Následujícího dne, datum, tedy došlo k prodlení žalované. Tímto bude zcela vypořádán nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované v souvislosti s touto neplatnou smlouvu. S ohledem na výše uvedené proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem III. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř, tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, a to s ohledem jen na částečný úspěch žalobkyně ve věci. S ohledem na skutečnost, že žalované ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.