25 C 19/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , Anonymizováno , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 51 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, na základě které byl žalované otevřen běžný účet č. , č. účtu, , neboť se touto žalobkyně zavázala vést pro žalovanou běžný účet. Dne , datum, uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě a tímto současně požádala žalobkyni o kontokorentní úvěr ve výši , částka, – smlouva o poskytnutí kontokorentu. V důsledku prodlení žalované a nesplnění podmínek úvěrové smlouvy, žalobkyně dne , datum, úvěr zesplatnila. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky , částka, sestávající z částky , částka, za poskytnutý a neuhrazený kontokorent a z částky , částka, , představující nepovolený debet. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvních a zákonných úroků.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z rámcové smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně zřídit žalované běžný účet. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru (dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne 3494203) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala splatit tento úvěr do jednoho roku od data prvního čerpání nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do mínusu, a to včetně smluveného úroku ve výši 18,9 % ročně. Úveruschopnost žalované byla žalobkyní řádně zkoumána. Nedílnou součást úvěrové smlouvy tvoří podmínky žalobkyně pro používání úvěru a obchodní podmínky, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z rámcové smlouvy, úvěrové smlouvy a z podmínek žalobkyně, soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni zesplatnit celý úvěr, není-li řádně uhrazen. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, že žalovaná čerpala částku , částka, a neuhradila na ni ničeho. Oprávněnost žalobkyně požadovat po žalované také debetní nepovolený zůstatek ve výši , částka, vyplývá rovněž z obchodních podmínek a z výpisu z účtu. Předžalobní výzvou (zesplatňující dopis žalobkyně) ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu. Rovněž takto bylo učiněno prostřednictvím e-mailu a SMS zprávou.

5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že rámcovou smlouvou byla mezi účastníky uzavřena smlouva o běžném účtu, přičemž žalovaná tento účet využívala. Rámcovou smlouvou a dodatkem k rámcové smlouvě byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě těchto smluv poskytla žalobkyně žalované kontokorentní úvěr ve výši , částka, . Peníze žalovaná čerpala ze svého běžného účtu č. , č. účtu, . Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a žádala zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a debetního nepovoleného zůstatku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky (jistina, smluvní úroky a nepovolený debetní zůstatek), tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, .