25 C 22/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 50 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 600 Kč s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 50 000 Kč od 4. 10. 2022 do 30. 10. 2022, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 31. 10. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 425,81 Kč od 1. 7. 2022 do 3. 10. 2022, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 024 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 600 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 28. 8. 2019 rámcovou smlouvu číslo na základě které byl žalované otevřen běžný účet č. bankovní účet, neboť se touto žalobkyně zavázala vést pro žalovanou běžný účet. Dne 2. 9. 2021 uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek číslo k rámcové smlouvě a tímto současně požádala žalobkyni o kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč – smlouva o poskytnutí kontokorentu. Podle podmínek úvěrové smlouvy byla žalovaná vázána splatit kontokorent do jednoho roku od data prvního čerpání nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do mínusu. Další podmínkou bylo, že k datu měsíční splatnosti úroků bude na běžném účtu k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc. V důsledku prodlení žalované a nesplnění podmínek úvěrové smlouvy, žalobkyně dne 4. 10. 2022 úvěr zesplatnila. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 50 600 Kč sestávající z částky 50 000 Kč za poskytnutý a neuhrazený kontokorent a z částky 600 Kč, která odpovídá nezaplaceným nákladům účelně vynaloženým žalobkyní, kdy s těmito byla žalovaná seznámena prostřednictvím obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvních a zákonných úroků.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z rámcové smlouvy ze dne 28. 8. 2019 číslo soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně zřídit žalované běžný účet. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru (dodatek číslo k rámcové smlouvě ze dne číslo) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tento úvěr do jednoho roku od data prvního čerpání nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do mínusu, a to včetně smluveného úroku ve výši 18,9 % ročně. Nedílnou součást úvěrové smlouvy tvoří podmínky žalobkyně pro používání úvěru a obchodní podmínky, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z rámcové smlouvy, úvěrové smlouvy a z podmínek žalobkyně, soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni zesplatnit celý úvěr, není-li řádně uhrazen. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, že žalovaná čerpala částku 50 000 Kč a neuhradila na ni ničeho. Oprávněnost žalobkyně požadovat po žalované také nezaplacené účelně vynaložené náklady v částce 600 Kč vyplývají z obchodních podmínek žalobkyně a z ceníku. Předžalobní výzvou (zesplatňující dopis žalobkyně) ze dne 5. 10. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu. Rovněž takto bylo učiněno prostřednictvím e-mailu a SMS zprávou.

5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že rámcovou smlouvou byla mezi účastníky uzavřena smlouva o běžném účtu, přičemž žalovaná tento účet využívala. Rámcovou smlouvou a dodatkem k rámcové smlouvě byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě těchto smluv poskytla žalobkyně žalované kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč. Peníze žalovaná čerpala ze svého běžného účtu č. bankovní účet. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a žádala zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a účelně vynaložených nákladů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky (jistina, smluvní úroky a účelně vynaložené náklady), tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 024 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 024 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.