25 C 27/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 137,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem ve výši 7 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, advokáta , Jméno advokáta, , částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené dlužné částky z titulu Dohody k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, , kterou žalovaný uznal svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně. S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh uznal, považuje žalobkyně svůj nárok za nesporný. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovanému byly v souladu s § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) doručovány soudní písemnosti na adresu pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud na základě předložených listinných důkazů vzal za prokázané, že dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Splátková dohoda, kterou žalovaný vůči právní předchůdkyni žalobkyně uznal svůj dluh, co do výše , částka, vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Věřitel dále souhlasil s tím, že dluh bude hrazen ve splátkách po , částka, měsíčně. Vyjma uvedené dlužné částky se žalovaný zavázal dále uhradit smluvní úrok ve výši 7 % ročně. Dále bylo sjednáno, pokud se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma splátkám, má věřitel právo učinit dluh okamžitě splatným. Dohoda byla oběma stranami vlastnoručně podepsána. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a proto, že žalovaný tuto skutečnost nikterak nerozporoval, má soud toto za prokázané. Žalovanému byla prokazatelně dle dodejky zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, , avšak ani poté žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně nabyla pohledávku od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Dle oznámení o postoupení pohledávky a dodejky toto bylo žalovanému žalobkyní oznámeno.

5. S ohledem na skutečnost, že původní úvěrová smlouva byla uzavřena dne , datum, postupoval soud mimo jiné i dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy i za použití právních předpisů účinných v době do , datum, .

6. Podle ustanovení § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

8. Podle § 506 obch. z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

9. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

10. Podle § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

11. Vzhledem k tomu, že k uznání dluhu žalovaným došlo dne , datum, je dále nutné uvést i znění § 2053 o. z., tedy uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

12. Soud tak na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla původně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu 497 obch. z. a následně došlo k uzavření dohody, kterou žalovaný uznal dluh, co do výše i co do smluvního úroku v souladu s § 2053 o. z. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, i přesto, že mu podle úvěrové smlouvy a navazující smlouvy o uznání dluhu vznikla povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit, a to spolu se sjednaným úrokem. Vzhledem k uznání dluhu žalovaným, má žalobkyně právo na úhradu dlužné částky. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Ustanovení § 14b a. t. soud aplikoval, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 a. t. jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny.

13. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.