25 C 30/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem titul titul Markem Poláčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně : IČO sídlem adresa žalobkyně žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 311 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 311 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 437 Kč za dobu od 1. 1. 2018 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 437 Kč za dobu od 1. 1. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 437 Kč za dobu od 1. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím, představující nájemné hrobového místa na pohřebišti na [anonymizována dvě slova] v [obec], které byl žalovaný povinen uhradit dle uzavřené nájemní smlouvy. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 10 let, tj. do 6. 5. 2023. Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 437 Kč ročně v souladu s cenovým věstníkem Ministerstva financí České republiky určené ceníkem prací a služeb hřbitovních a kremačních pro příslušný kalendářní rok. Nájemné bylo splatné vždy do 31. 12. příslušného kalendářního roku. Nájemce neuhradil nájemné za roky 2017, 2018 a 2019. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Podle § 25 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb. zákona o pohřebnictví a o změně některých zákonů vzniká nájem hrobového místa na základě smlouvy o nájmu hrobového místa uzavřené mezi provozovatelem pohřebiště jako pronajímatelem a nájemcem. Smlouva o nájmu musí mít písemnou formu. Na základě listinných důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě žalovaného nároku, dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný žalobkyni dluží za nájem hrobového místa za období let 2017, 2018 a 2019. Z nájemní smlouvy vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní shora uvedenou nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem hrobového místa typu jednohrobu o výměře 230x125 cm nacházejícího se v části [číslo] na pohřebišti [anonymizována dvě slova] v [obec] a zavázal se hradit roční nájemné ve výši 437 Kč. Z evidence žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaný neuhradil nájemné za rok 2017, 2018 a 2019. Jelikož byla mezi účastníky řízení platně uzavřena nájemní smlouva o nájmu hrobového místa a žalovaný nezaplatil nájem za hrobové místo, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, v celkové výši 1 311 Kč, soud důvodně podané žalobě vyhověl včetně požadovaných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť žalovaný svůj dluh řádně a včas ve stanovené lhůtě (do 31. 12. příslušného kalendářního roku) nezaplatil a následující den se ocitl v prodlení s plněním dluhu. Sazba úroků z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, které představoval zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.