25 C 37/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o určení vlastnictví

I. Vlastníkem značka automobilu příjmení jméno, identifikační číslo vozidla VIN kód s technickým průkazem č. anonymizováno se ke dni 14. 5. 2020 stala žalovaná.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce podal u název soudu dne 4. 1. 2022 žalobu, kterou se domáhal určení, že žalovaná je výlučným vlastníkem značka automobilu anonymizováno, registrační značka, identifikační číslo vozidla VIN kód. Žalobu odůvodnil tím, že dne 28. 1. 2019 na základě kupní smlouvy prodal uvedené vozidlo žalované. Zástupce žalované pan jméno příjmení při podpisu smlouvy, předání velkého a malého technického průkazu a plné moci k převodu vozidla na odboru dopravy uhradil částku 14 000 Kč. Zbývající částka 30 000 Kč byla uhrazena ve splátkách na účet vedený u právnická osoba anonymizováno. Žalobce se při prodeji vozidla dohodl se zástupcem žalované, že převod vozidla uskuteční žalovaná. Žalovaná však do dnešního dne neprovedla převod vozidla a dle technického průkazu je stále jako majitel veden žalobce. Žalobce v prosinci roku 2020 do datové schránky obdržel pokutu za překročení rychlosti. Poté kontaktoval žalovanou, která pokutu uhradila a opětovně přislíbila převod vozidla, který se neuskutečnil. Vzhledem k uvedeným skutečnostem nezbylo žalobci nic jiného než se obrátit na soud. Žalobce k žalobě připojil listinné důkazy. Pravomocným usnesením název soudu ze dne 17. 1. 2022, č.j. číslo jednací, soud vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu Plzeň-jih jako soudu místně příslušnému. Žalovaná se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřila a k soudnímu jednání konanému dne 27. 5. 2022 se bez omluvy nedostavila. Soud věc proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Na jednání soudu byly provedeny listinné důkazy. Z písemně uzavřené kupní smlouvy mezi žalobcem a žalovanou soud zjistil, že jejím předmětem byl prodej vozidla, které je předmětem žaloby za kupní cenu 44 000 Kč. Část kupní ceny předmětu prodeje ve výši 14 000 Kč byla žalobci (prodávajícímu) zaplacena žalovanou (kupující) před podpisem kupní smlouvy, což prodávající stvrdil svým podpisem. Část kupní ceny předmětu prodeje ve výši 30 000 Kč měla být uhrazena žalovanou žalobci prostřednictvím 16 splátek ve výši 1 875 Kč měsíčně splatných k prvnímu dni daného měsíce počínaje prvním dnem měsíce následujícím po měsíci, ve kterém byla podepsána kupní smlouva oběma stranami. K podpisu kupní smlouvy došlo dne 28. 1. 2019. Na straně žalované při podpisu smlouvy vystupoval její zástupce pan jméno příjmení Pan příjmení příjmení vystupuje i v e-mailové komunikaci mezi žalobcem a žalovanou jako ředitel oddělení nákupu právnická osoba. Z výpisu z bankovního účtu jsou pak patrné platby splátek ve výši 1 875 Kč, k čemuž žalobce uvedl, že k poslední splátce došlo dne 14. 5. 2020, přičemž tyto platby dohledal pro komunikaci s právnická osoba. Již zmíněná e-mailová komunikace mezi žalobcem a žalovanou dokládá urgence ze strany žalobce adresované žalované na přepis předmětného vozidla. Žalovaná vždy přislíbila, že k převodu vozidla dojde. K přepisu vozidla byla žalobcem na základě plné moci zplnomocněna paní jméno příjmení. K tomu žalobce dodal, že paní příjmení měla být zaměstnankyní žalované, to ostatně potvrzuje rovněž e-mailová komunikace. Výzva k zaplacení dlužné částky od právnická osoba adresovaná žalobci ze dne 6. 12. 2021 dokládá, že dané vozidlo nebylo k tomuto datu dosud na žalovanou přepsáno, neboť výzva k úhradě dlužné částky 8 887 Kč byla adresována žalobci. Předžalobní upomínka právnická osoba k zaplacení dlužné částky ze dne 13. 12. 2021 byla rovněž adresována žalobci. Soud vzal z provedených důkazů za prokázané, že žalobce prodal předmětné vozidlo žalované, která za něj uhradila kupní cenu, a vlastnicky mělo být vozidlo převedeno na žalovanou. Z provedených důkazů jasně vyplynulo, že k přepisu vozidla na žalovanou ze zavázala sama žalovaná, která stále slibovala, že přepis vozidla uskuteční, avšak dle tvrzení žalobce a dle výzev právnická osoba k tomuto dosud nedošlo. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla, či nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. Za situace, že žalovaná jako nový vlastník vozidla prokazatelně vozidlo měla ve svém vlastnictví, o čemž svědčí kupní smlouva, zaplacená kupní cena a plná moc, která byla žalované udělena k přepisu vozidla, neučinila kroky k tomu, aby vozidlo bylo převedeno právě na žalovanou jako nového majitele vozidla. Žalobce proto podal žalobu, že žalovaná je výlučným vlastníkem předmětného silničního vozidla, neboť i pokutu (kterou sice žalovaná uhradila), ale i další závazky stále jdou za žalobcem, a to i přesto, že již vlastníkem vozidla není. Podle § 80 o. s. ř. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žalobce v této souvislosti tvrdí, že bez součinnosti žalované, která má již podepsanou plnou moc k převodu vozidla, není možné věc dořešit, když žalovaná neprojevuje aktivitu, a zajistit tak přepis vozidla v evidenci vozidel, a navíc má další nepříjemnosti s tím, že je neustále veden jako vlastník vozidla, když za ním stále jdou dluhy žalované, které mu již nenáleží. Soud se právním názorem žalobce, že má na určovací žalobě naléhavý právní zájem proto ztotožnil. Soud proto podané žalobě vyhověl, když určil, že žalovaná je vlastníkem daného vozidla od 14. 5. 2020, tedy od doby, kdy byla doplacena kupní cena vozidla. Ve sporu úspěšný žalobce má na podkladě ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu všech svých účelně vynaložených nákladů. Vzhledem k tomu, že žalobci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno. Proti tomuto rozsudku je do patnácti dnů ode dne jeho doručení přípustné odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih.